1
Soudní lékařství II vyšší než 5 % koncentrace etanolu, je možné předpokládat, že došlo k významné posmrtné tvorbě etanolu v těle, a jeho nalezená hladina potom není v žádném případě totožná s hladinou v době smrti (Garriot, 2009). Chemickým podkladem pro posmrtnou tvorbu alkoholů pomocí mikroorganizmů je v první řadě anaerobní glykolýza, při které vzniká pyruvát. Podobným zdrojem posmrtné tvorby pyruvátu je jeho tvorba enzymem laktát-dehydrogenáza z kyseliny mléčné, která se ve všech tkáních nachází posmrtně v relativně vysoké koncentraci. Z pyruvátu vznikají kromě etanolu i jiné metabolity, mezi něž patří už zmíněný a detekovatelný n-propanol.
n-butanol (n-butylalkohol) – Používá se jako součást parfémů, rozpouštědlo barev nebo součást repelentů. Dobře se vstřebává perkutánně a je poměrně málo toxický. Jeho přítomnost v posmrtně odebraných vzorcích také dokladuje posmrtnou tvorbu etanolu (Straka, 2010). Izopropanol (izopropylalkohol) – Používá se jako náhrada etanolu v různých odvětvích průmyslu. Je součástí rozpouštědel nebo tekutých čisticích či odmašťovacích prostředků, nemrznoucích směsí a kosmetických přípravků. Má charakteristickou vůni a mírně nahořklou chuť. Komerční přípravky obsahující izopropanol vyhledávají potátoři jako substituci za nedostupný kvalitnější zdroj etanolu (Balíková, 2004). Izopropanol sám o sobě není toxický, ale má až dvojnásobný tlumivý účinek na CNS. Smrt při náhodném užití nastává velmi rychle v důsledku nastupující deprese CNS. Při delším přežívání se může u postiženého rozvinout celkový šokový stav s hypotenzí (Karch, 2006). Biotransformace izopropanolu probíhá predominantně v játrech, kde se alkohol-dehydrogenázou degraduje na aceton. Smrticí dávka izopropanolu je okolo 250 ml požitých perorálně.
Ve větším množství se izopropanol může v krvi nacházet při ketoacidóze u diabetiků, kdy se část acetonu může konvertovat na izopropylalkohol (DiMaio, 2001).
Literatura ADERJAN, R., et al. Richtlinien zur Bestimmung der Blutalkoholkonzentration (BAK) für forensische Zwecke. Blutalkohol, 2011; 481: 137–143. Dostupné na: https://www.gtfch.org/cms/images/ stories/files/Blutalkoholrichtlinie%20 2011%20BA%202011.pdf ALLGULANDER, C., BANDELOW, B., HOLLANDER, E. WCA recommendations for the long-term treatment of generalized anxiety disorder. CNS Spectr, 2003; 8 (1): 53–61 ANDRÉ, L., CASTRO, A. L., TARELHO, S., DIAS, M., REIS, F., TEIXEIRA, H. M. A fast and reliable method for GHB quantitation in whole blood by GC-MS/MS (TQD) for forensic purposes. National Institute of Legal Medicine and Forensic Sciences, Portugal. Journal of Pharmaceutical and Biomedical Analysis, 2015; 119: 139–144 ANTKOWIAK, W. Z., GESSNER, W. P. The structures of orellanine and orelline. Tetrahedron Letters, 1979; 21: 1931–1934 AOUN, G., CHRISTOPHER, P. P., INGRAHAM, J. W. Emerging drugs of abuse: clinical and legal considerations. Rhode Island Medical Journal, 2014; 97 (6): 41–45 AYD, F. J. Which antidepressant to choose, part II. The overdose factor. Psychiatr Ann, 1984; 14: 212–214 BALÍKOVÁ, M. Forenzní a klinická toxikologie. Praha: Galén, 2004 BALÍKOVÁ, M. Forenzní a klinická toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetření. Praha: Galén, 2007
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228842