Nepořádek. Jako po boji. Jako by se tu rvalo několik lidí. Nadjin počítač stojí na stole, vypnutý, s černým monitorem. Její hnědá vesta leží na jednom z křesel. Bror Lundin stojí tiše. Jen dýchá. Cítí, že rozbitými dveřmi verandy sem táhne studený vzduch. Neslyší ani necítí svůj dech. Nadja. NADJO ! Chce na ni volat, hlasitě a dlouze. Přivolat ji svým křikem z lesů. Nadja. Byla jsi tady. Někdo přišel. Prali jste se. Jsi pryč. Bror Lundin nikdy nebyl žádným zachráncem. Cítí, že se před ním otevírá propast žalu, cítí netvorův dech na krku, ví, že ho může spolknout zaživa. Vychází na verandu. Hledí k nedotčeným záhonkům. Zakřičí dceřino jméno. Znovu a znovu ho opakuje, křičí. Ale žádný zvuk neslyší.
/ 98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228527
22. Tatínek. Tatínku. Voláš mě? Nebo jsi to ty, maminko? Jsem vám blízko? Zdálo se mi, že na mě voláte. Když jsem spala. Je horko, potím se, chci pít, ale z hadičky už nic neteče, voda už není. Buším pažemi do stran. Buším, jak nejvíc dokážu, ale je tu příliš těsno, takže si klou by nerozbiju. Ani do krve se zranit nemůžu. V ranách mě bolí a pálí. Tatínku, prosím, najdi mě brzy.
/ 99 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228527
23. Julianna Raadová se předkloní a plivne Malin do obličeje. „Čmuchalská děvko.“ Malin by se na ni nejraději vrhla a uškrtila ji. Julianně je dvaadvacet a je to ten nejvíc nenávistný člověk, s jakým se Malin setkala. Jako by byla posedlá démonem. V květovaných šatech vypadá málem přátelsky, má měkké tahy obličeje, ale v očích ocelovou vůli. Elin Sandová položí ruku na Malininu paži. „Klid, klid.“ Výslechová místnost číslo dvě je vymalovaná v tmavohnědých tónech. Židle i stůl jsou kovové a světlo halogenových lamp na stropě odhaluje obličej a oči. Za stěnou z jednocestného zrcadla čeká Göran Möller. „Neprovokujte mě,“ řekne Malin a rukávem saka si otře sliny z tváře. „Uvidíme.“ „Proč jste po nás střílela?“ zeptá se Elin Sandová. Hlas má přátelský. „Nemusím vám říct vůbec nic.“ „Ne, nemusíte,“ souhlasí Malin, „ale mohla byste.“ Vyfasuje hodně let v kriminále, říká si Malin. Přinejmenším za pokus o vraždu. „Jste v ošklivé situaci.“ Vyložily jí, proč přijely do dvora a proč je teď ve výslechové místnosti. „Napsala jste výhrůžné dopisy Pederu Åkerlundovi?“ / 100 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228527