B E N A A RO N O V I T C H
„UráÏíte mne, pane policisto,“ odvûtil chlapík, ale v‰iml jsem si, Ïe nevûdomky couvá jak od Abigail, tak z boudy. „Inspekce profesních norem mû takového obvinûní snadno zprostí,“ prohlásil jsem. „Dobrá,“ zamruãel nejistû. „Rád jsem vás poznal, Abigail, pánové a dámy.“ Otoãil se a odklusal. „Co ti na tom pfiijde srandovní?“ zeptal jsem se Lesley, která se snaÏila nerozhihÀat. „Petere, kdyÏ nûkomu vyhroÏuje‰, obvykle je to úãinnûj‰í, kdyÏ nemusejí pût minut de‰ifrovat, cos jim zrovna fiekl.“ Abigail si opût zaloÏila ruce a vûnovala mi nevraÏiv˘ pohled. „Hele. Já jsem tady vedla rozhovor.“ „Tomuhle fiíkበrozhovor?“ podivila se Lesley. „Za pût let se s takov˘mahle klidnû bavit mÛÏe‰,“ fiekl jsem jí. „Jestli bude‰ pofiád je‰tû chtít,“ upfiesnila Lesley. Abigail uÏ jí chtûla nûco odpovûdût, kdyÏ nûkdo zavolal Lesleyino jméno. Mûla sotva ãas se otoãit správn˘m smûrem, kdyÏ se z mlhy pfiihnala mladá Ïena s hfiívou dredÛ a vrhla se jí kolem krku. Poznal jsem ji – byla to Beverley Brooková. Odtáhla si Lesley na délku paÏe a zadívala se na ni – i s maskou a vÛbec. „Sly‰ela jsem, Ïe uÏ tû pustili,“ fiekla. „Ale nevûdûla jsem, Ïe jsi v pohodû. Dûlala jsem si o tebe starosti, ale trãela jsem na horním toku s venkovany a studenty.“ Lesley byla pfiíli‰ ohromená, aby se zmohla na slovo, coÏ byla opravdu zvlá‰tní podívaná. Beverley se na mû podívala. Oãi mûla stejnû ãerné, jak jsem si pamatoval, a zuÏovaly se jí jako koãce. Nos mûla elegantní a ploch˘, ústa ‰iroká, rty plné a kÛÏi, navzdory zimû, hladkou, tmavou a bez jediné poskvrnky. „Ahoj, Petere,“ prohodila a obrátila se zpátky k Lesley. Peter Grant na jiÏním bfiehu, pomyslel jsem si. Oãi dokofián, koule v jednom ohni. Beverley se naklonila a k Lesleyin˘m nemal˘m rozpakÛm jí oãichala krk. „Je to pravda,“ prohlásila potom. „UÏ jsi taky se‰la na scestí jako tadyhle pan Esemesky Neposílám.“ Zamraãila se na mû. „Ani jednu za devût mûsícÛ, ani jeden telefonát, dokonce ani e-mail.“ Vûdûl jsem, Ïe se nemám omlouvat. „U fieky pofiád Ïijí lidé, ktefií kvÛli tobû ãekají na vyplacení pojistky, a teì si fakt nedûlám legraci.“ Obrátila se zpátky k Lesley. – 100 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228484