Jak se dívám na svět… zlepšuje. Nedávno stavěla skleník pro své jahody, taky neustále seká trávu, řeže větve, brousí, tříská, no zkrátka dělá rámus. Tento rámus nedá spát ani Fajnovkovi Pohovkovi, ani hadům a tchořům Voňavky Podrážky. Fajnovka i Voňavka se však shodnou v tom, že mít za sousedku Fintilku má i určitá pozitiva – protože se Fintilka potřebuje zbavit poměrně velkého zahradního odpadu, dává Pohovkovi nařezané větve (ten si s nimi vždycky rád zatopí ve svém domácím krbu) a Voňavka zase od Fintilky dostává posekanou trávu, kterou využívá jako podestýlku pro své tchoře. Abychom to celé shrnuli:
• • •
Voňavka a Fajnovka mají rádi Fintilku za to, že jí to vždycky sluší, ale také hlavně za to, že jim dává zadarmo pro ně užitečný zahradní odpad. Fajnovka a Fintilka mají rádi Voňavku za to, že pěstuje hady, kteří likvidují žáby a myši. Fintilka a Voňavka mají rádi Fajnovku za to, že chová slepice, protože na vejcích si vždy rádi pochutnají tchoři pana Voňavky a slepice pana Fajnovky si zase rády pochutnají na slimácích, kteří by jinak jedli jahody od Fintilky.
ALE:
• • •
Voňavka a Fajnovka nemají rádi Fintilku za to, že dělá hluk. Fajnovka a Fintilka nemají rádi Voňavku za to, že pěstuje tchoře, kteří působí zápach. Fintilka a Voňavka nemají rádi Fajnovku za to, že má na zahradě jezírko, které přitahuje žáby a komáry.
Jak to celé vyřešit? Na to zatím nenašel odpověď ani náš vážený náčelník Po-Cho-Pil. Výše uvedený příklad demonstruje další typ tržního selhání, kdy existují určité vnější (externí) efekty spojené s ekonomickým rozhodováním a ekonomickou činností (je to podobné jako vedlejší účinky léků). Tyto externí efekty mohou být jak pozitivní, tak i negativní. Ekonomická teorie je označuje pojmem externality a definuje je jako pozitivní či negativní vedlejší a původně nezamýšlené efekty, které vznikají v důsledku výroby nebo spotřeby a dopadají na někoho jiného. Proto se jim též někdy říká přelévací efekty, neboť dochází k tomu, že přínosy nebo naopak náklady, které jsou spojeny s danou činností, jsou přesunuty na někoho jiného - nese je někdo jiný, než ten, kdo danou činnosti realizuje. Rozlišujeme proto:
•
Pozitivní (kladné) externality – tyto vnější úspory vznikají tehdy, když činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jiným ekonomickým subjektům, za který nemusejí nic platit. Příklad pozitivní externality: když se člověk rozhodne, že bude studovat a že se duchovně zdokonalí, jeho moudrost nakonec bude prospěšná nejen pro něj samotného, ale i pro všechny ostatní kolem (už dříve jsme řekli, že náčelník Po-Cho-Pil již pomohl spoustě lidem).
•
Negativní (záporné) externality – tyto vnější náklady vznikají tehdy, když činnost jednoho ekonomického subjektu znamená pro ostatní ekonomické subjekty určité náklady, které jim nikdo neuhradí a přitom když tyto náklady nesou, neplyne jim z toho ani žádná výhoda. Příklad negativní externality: když mořeplavci sledovali své vlastní zájmy, dovezli na svých lodích krysy, které původně byly jen na určitých ostrovech
DET-diskuse, eseje, teorie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228086