98
zajištění nebyl k užitku, nýbrž na překážku. Bez počáteční citové vázanosti se u nich místo samostatnosti vytvořila „nevázanost“ – místo přátelského sdílení asociální izolace. A že se to netýká jen dětí z dětských domovů, ale i dětí z mnohých rodin všelijak dysfunkčních či polofunkčních, je myslím, nasnadě.
Žádná vývojová fáze sama o sobě není samospasitelná. V plánu
přírody je život jako celek, ne jeho jednotlivosti. Nelze tedy bez trestně nedbat sledu vývojových fází, narušovat jej a komolit – nelze beztrestně nedbat řádu ve „věcech lidských“. A jak jsme viděli, přátelství má v tomto řádu věcí své mimořádně významné místo. Jeho rehabilitace je tedy nejvýš žádoucí, chceme-li k „nápravě věcí lidských“ aspoň trochu v našem národě přispět.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228081