změněno na Deutsche Post – pozn. aut.] a že současně může vydávat i další noviny pod různými názvy na celém teritoriu tzv. Sudet. V názvu novin se tak opět objevilo slůvko „deutsche“, přičemž vydavatelé současně bezpracně získali pro svůj podnik početnou obec abonentů. Podle notářského zápisu měly být noviny vydávány dvakrát denně – ráno a večer – a rozšiřovány v celé německé sídelní oblasti na severní Moravě a ve Slezsku a dál. V článku dvě bylo ustanoveno, že ke zřízení redakce a vydávání deníku může společnost využít jednak objekt tiskárny Adolf Drechsler, jednak si pořídit vlastní realitu, a to i v zahraničí, pokud by došlo k převzetí Sudet v rámci vyhlášení německo-rakouského státu.226 K řízení společnosti mohli být ustanoveni až dva jednatelé, když jmenování prvního z nich bylo v kompetenci ustavující valné hromady na dobu dvou let. Každý jednatel byl oprávněn jednat za společnost samostatně. Jednatel mohl být zastoupen prokuristou firmy. Prvním řádným jednatelem společnosti byl valnou hromadou ustanoven spisovatel Viktor Heeger. V kompetenci valné hromady společníků bylo stanovení direktivy pro politické a vůbec redakční vedení novin, přičemž jednatel se měl postarat o to, aby šéfredaktor řídil noviny podle valnou hromadou schválených směrnic. Valná hromada společníků měla dále kompetenci přijímat a propouštět jednatele, jmenovat a propustit šéfredaktora a stanovit podmínky přijetí obou těchto person. Jednatel byl pověřen zanést společnost nejpozději do 31. 12. 1919 do obchodního rejstříku a po prvních třech měsících fungování společnosti předložit valné hromadě účetní závěrku, nejpozději však do 1. 4. 1920.227
Deutsche Post für Sudetenland (12. 12. 1918 – 28. 12. 1918) Vydavatelé definovali roli přejmenovaných novin jako prosazování zájmů německého svobodomyslného obyvatelstva na území bývalé provincie Sudetenland, deník měl být listem sloužícím a hájícím německé politické a hospodářské zájmy a společnou platformou všech německy mluvících Opavanů. Čtenářům byly změny oznámeny ve čtvrtečním vydání TZ ze dne 12. 12. 1918. Přečetli si šokující zprávu, že po 12. prosinci začíná poloúřední deník TZ po 133 letech vycházet ráno v půl sedmé jako Deutsche Post für Sudetenland, přičemž večer o půl šesté bude vycházet druhé, Z této části zápisu tak lze usuzovat na fakt, že ani měsíc po pádu provincie Sudetenland se opavské podnikatelské a intelektuální elity nevzdaly naděje na přičlenění západního Slezska a dalších Němci osídlených lokalit k Německému Rakousku. Podle německého autora Ferdinanda Seibta převažovala u sudetských Němců v daném období naivita. Německé noviny nenechávaly do poslední chvíle na morálce nepřítele ani suchou nitku, ale když se blížila mírová konference v Paříži, najednou témuž nepříteli přiznávaly veškerou morální převahu v rozhodování o spravedlnosti. Čtenáře udržovaly v přesvědčení, že nejvyšší tribunál vyřkne spravedlivý ortel nad národy a říšemi, tj. podle Wilsonova mírového programu přizná sudetským Němcům právo na sebeurčení a připojení k Německému Rakousku. Viz Seibt, F.: Německo a Češi, s. 243. 226
227
ZAO, fond KS Opava, oddělení firemních spisů, inv. č. 2040, sign. CII4.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227029