změněno na Deutsche Post – pozn. aut.] a že současně může vydávat i další noviny pod různými názvy na celém teritoriu tzv. Sudet. V názvu novin se tak opět objevilo slůvko „deutsche“, přičemž vydavatelé současně bezpracně získali pro svůj podnik početnou obec abonentů. Podle notářského zápisu měly být noviny vydávány dvakrát denně – ráno a večer – a rozšiřovány v celé německé sídelní oblasti na severní Moravě a ve Slezsku a dál. V článku dvě bylo ustanoveno, že ke zřízení redakce a vydávání deníku může společnost využít jednak objekt tiskárny Adolf Drechsler, jednak si pořídit vlastní realitu, a to i v zahraničí, pokud by došlo k převzetí Sudet v rámci vyhlášení německo-rakouského státu.226 K řízení společnosti mohli být ustanoveni až dva jednatelé, když jmenování prvního z nich bylo v kompetenci ustavující valné hromady na dobu dvou let. Každý jednatel byl oprávněn jednat za společnost samostatně. Jednatel mohl být zastoupen prokuristou firmy. Prvním řádným jednatelem společnosti byl valnou hromadou ustanoven spisovatel Viktor Heeger. V kompetenci valné hromady společníků bylo stanovení direktivy pro politické a vůbec redakční vedení novin, přičemž jednatel se měl postarat o to, aby šéfredaktor řídil noviny podle valnou hromadou schválených směrnic. Valná hromada společníků měla dále kompetenci přijímat a propouštět jednatele, jmenovat a propustit šéfredaktora a stanovit podmínky přijetí obou těchto person. Jednatel byl pověřen zanést společnost nejpozději do 31. 12. 1919 do obchodního rejstříku a po prvních třech měsících fungování společnosti předložit valné hromadě účetní závěrku, nejpozději však do 1. 4. 1920.227
Deutsche Post für Sudetenland (12. 12. 1918 – 28. 12. 1918) Vydavatelé definovali roli přejmenovaných novin jako prosazování zájmů německého svobodomyslného obyvatelstva na území bývalé provincie Sudetenland, deník měl být listem sloužícím a hájícím německé politické a hospodářské zájmy a společnou platformou všech německy mluvících Opavanů. Čtenářům byly změny oznámeny ve čtvrtečním vydání TZ ze dne 12. 12. 1918. Přečetli si šokující zprávu, že po 12. prosinci začíná poloúřední deník TZ po 133 letech vycházet ráno v půl sedmé jako Deutsche Post für Sudetenland, přičemž večer o půl šesté bude vycházet druhé, Z této části zápisu tak lze usuzovat na fakt, že ani měsíc po pádu provincie Sudetenland se opavské podnikatelské a intelektuální elity nevzdaly naděje na přičlenění západního Slezska a dalších Němci osídlených lokalit k Německému Rakousku. Podle německého autora Ferdinanda Seibta převažovala u sudetských Němců v daném období naivita. Německé noviny nenechávaly do poslední chvíle na morálce nepřítele ani suchou nitku, ale když se blížila mírová konference v Paříži, najednou témuž nepříteli přiznávaly veškerou morální převahu v rozhodování o spravedlnosti. Čtenáře udržovaly v přesvědčení, že nejvyšší tribunál vyřkne spravedlivý ortel nad národy a říšemi, tj. podle Wilsonova mírového programu přizná sudetským Němcům právo na sebeurčení a připojení k Německému Rakousku. Viz Seibt, F.: Německo a Češi, s. 243. 226
227
ZAO, fond KS Opava, oddělení firemních spisů, inv. č. 2040, sign. CII4.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227029
aktualizované vydání listu jako večerník pod názvem Troppauer Zeitung, Abendblatt der Deutschen Post. Večerní list se přitom tvářil jako nástupnický titul listu nacionálních levicových liberálů Freie Schlesische Presse, který zanikl k 31. 12. 1918. Předplatitelé měli do svých schránek dostávat ranní vydání novin s názvem Deutsche Post für Sudetenland. Vydavatelé v souladu s vedením provincie Sudetenland definovali záměry, s jakými přistupují k dalšímu vydávání deníku. „[...] Troppauer Zeitung vychází ve své tradiční podobě dnes naposledy a my nechceme opomenout vyslovit v tento den poděkování všem našim dlouholetým přátelům a současně je poprosit, aby list i nadále s jeho hezkou novou podobou laskavě opatrovali.“228 V notářském zápise prozradili víc. Otevřeně uvedli, že redakční část má přinášet vedle objektivního zpravodajství o denním dění také články a pojednání politického a hospodářského charakteru, a to s ohledem na zájmy německého, demokratického a svobodomyslného obyvatelstva. Dřívější rozpory mezi německými politickými stranami měly být překonány, zpravodajství mělo co do kvality snést srovnání s vídeňskými listy. Za odpovědného redaktora Deutsche Post für Sudetenland ustanovili stávajícího redaktora TZ Heinricha Schindlera229. S odkazem na dosavadní bezproblémovou a zemské vládě dobře známou činnost redaktora Schindlera společníci dodali, že uvedená charakteristika novin a poměry odpovídají předepsaným podmínkám uvedeným v prvním odstavci §12 tiskového zákona ze dne 17. 12. 1862.230 Noviny Deutsche Post für Sudetenland byly sice nadále tištěny v tiskárně Adolf Drechsler v sadech Svobody, současně se ale změnila adresa administrace, která přesídlila na Dolní náměstí číslo 3. Než byla provincie Sudetenland podřízena československé vládě, stačilo vyjít celkem 14 čísel deníku. Rozhodnutí založit vydavatelství Deutsche Post a vydávat stejnojmenný deník s přístavkem „für Sudetenland“ představovalo reakci na společenské změny, které se však vyvíjely s překotnou dynamikou, takže se brzy ukázalo, že vynalezená konstrukce – vydávat deník sloužící vládě nové rakouské provincie a respektující německou národnost jejích obyvatel – bude poplatná době trvání provincie. Situace se nakonec vyvinula úplně jinak, než původně společníci předpokládali. V prosincových dnech, kdy už od Moravské Ostravy bylo slyšet dunění kožených holínek přibližujícího se českého vojska v čele s desátníkem Josefem Peškem, absolventem opavského 228
TZ, 12. 12. 1918, s. 4, Anzeigeblatt.
Heinrich Schindler působil v redakci Troppauer Zeitung v l. 1916–1921. Po přestěhování do Prahy v r. 1921 se jeho stopa ztrácí a objevuje zase v r. 1926, kdy byl až do 30. let zaměstnán jako redaktor Československé tiskové kanceláře. Pokud se jedná o stejnou osobu, byl v l. 1936–1937 redaktorem německého deníku Gablonzer Tagblatt a Reichenberger Tagesbote, které byly vydávány v Jablonci nad Nisou a v Liberci. Současně byl členem německé žurnalistické organizace Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der ČSR. Viz ABS, fond Z, sign. Z–6–299. 229
230
ZAO, fond KS Opava, inv. č. 2040, sign. CII4; DP, 12. 12. 1918, s. 1, Volksgenossen!
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227029
Od 12. prosince 1918 vycházel nejstarší opavský deník pod názvem Deutsche Post für Sudetenland, zatímco původní název - Troppauer Zeitung - neslo večerní vydání. českého gymnázia, majitelé vydavatelství Adolf Drechsler učinili další krok. V novém československém státě, ve kterém měla vládu c. k., resp. provinčních německých úředníků vystřídat nově vznikající československá byrokracie, již vydavatelství nemohlo spoléhat na úřední subvence. Vydavatelé proto museli své noviny přizpůsobit rodícím se tržním podmínkám. Dřívější orientace na Rakousko-Uhersko a jeho úřady ustoupila potřebě akcentovat německou nacionalitu ve skomírající rakouské provincii, jejíž neodvratné zabrání nově vzniklou Republikou Československou se blížilo každým dnem a hodinou, a hájit zájmy těch, kteří byli nuceni podrobit se cizojazyčné elitě. Tuto změnu si vyžádaly nejen nově utvářené politické poměry, ale také ekonomická a hospodářská situace, která pro knihtiskárnu (vydavatelství) stejně jako pro jiné německé firmy znamenala pád obchodu s Vídní a okolním teritoriem.
Deutsche Post (29. 12. 1918 – 5. 1. 1934) Po pádu provincie Sudetenland museli vydavatelé „hlásné trouby“ vedení provincie akceptovat změnu politických poměrů a název deníku zkrátili na Deutsche Post. Podruhé v krátké době tak byli přinuceni změnit svou podnikatelskou strategii. Na rozdíl od předchozího postavení, kdy byly vládním orgánem, se noviny takřka přes noc staly mluvčím opozice – německé menšiny v národnostním státě Čechů a Slováků. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227029