Dandy nezná lásky k ženě
věřit ani smrt. Hned několik literárních souputníků vidělo v jeho bizarním skonu nový kousek, jež měl ostatní zmást, odvést pozornost a zamést stopy. Breiského dluhy se staly již veřejným tajemstvím. Neměl tento odchod ze scény umožnit spisovateli začít znovu s čistým štítem, byť pod jiným jménem? Okolnosti Arthurova konce ke spekulacím přímo vybízely. Zemřel v cizině. Nikdo ho na místě neznal. Tělo nebožtíka bylo nalezeno s rozdrcenou hlavou a s osobními doklady Arthura Breiského v kapse. Nebyl by takový problém dovézt z nemocniční márnice k výtahu tělo jiné. Podstrčit za sebe jinou mrtvolu! Jak prostý a geniální plán. Hned se ozvali ti, před nimiž si Arthur naříkal na malý formát českého spisovatele, jazykovou omezenost domácí kultury i celkovou provinčnost společnosti. Kulturně byl Evropanem, snil, že jeho knihy budou vycházet ve francouzských a anglických překladech, nebo ještě lépe rovnou v těchto jazycích bude psát. Nakonec mu i starý kontinent přišel pro nový začátek nevhodný a odjel nejdál, kam jen mohl. Breisky moderní americkou literaturu sledoval, líbila se mu. Měl pocit, že básně Walta Whitmana (1819–1892) plně pochopil pozdě večer, když se rychlíkem vracel z Chicaga do New Yorku. Nebyla poezie tohoto na svou dobu velkého levicového radikála inspirací pro hledání nové literární identity? Nestal se z Whitmanových Stébel trávy pro Breiského hotový žebřík, po němž se rozhodl uniknout? Stačilo, aby se ve francouzské, anglické nebo německé literatuře objevil nějaký originální zjev a minimálně jeden z Breiského souputníků se již ozval s nadějí, zda to není Arthurova práce! Skutečností však je, že nikdo z těch, kteří by Breiského mohli poznat, nepřišel s tím, že by Arthura spatřil živého. Snad nejživotnější příběh Breiského reinkarnace souvisel s nepoznaným B. Travenem. Nezemřel ve výtahové šachtě dekadentní individualismus, aby ho po čase nahradil sociálně angažovaný intelektuál? Nezrodil se v noci z 10. na 11. července z krve rozdrceného a prakticky neidentifikovatelného, anonymního, mužského těla záhadný literát B. Traven? Celkem dlouho tato zvěst v české kulturní obci přežívala, až ji do ucelené teorie v roce 1964 na stránkách časopisu Kulturní tvorba zformuloval Ivan Růžička. Jméno tajuplného a nesmírně pilného beletristy B. Travena mělo být přesmyčkou
100
Dandy_tisk.indd 100
8. 1. 2017 18:26:44 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226916