Od té doby, co odešel do důchodu, už není aktivním členem strany, stačí mu, že pro ni hlasuje ve volbách do Knesetu. Po vypuknutí druhé intifády a po říjnových událostech roku 2000 nás dokonce přestal přesvědčovat, abychom Stranu práce volili. Máma hlasovala jako on, vždycky bude dělat to co on. Nevím, koho volil starší bratr, možná přece jenom Islámské hnutí, ale já jsem volby bojkotoval, z vlastní vůle, ne proto, že k tomu vyzývaly arabské strany, jejichž způsob uvažování i je samotné trochu nesnáším. Starší bratr oznamuje, že teď koupí v krámě pár věcí, a až se vrátí z práce, obstará zbytek. Máma říká tátovi, že nemáme co ztratit, že to jídlo sníme v každém případě a že hned vyšle mladšího bratra s penězi a nákupním seznamem.
4 Vracím se domů. Žena krmí holčičku. „Co se stalo?“ ptá se. „Ale nic, nějaký idiot se pokusil prorazit zátarasy.“ „Pořád ještě jsou zátarasy? Takže dneska taky nejdeš do práce?“ „Bude lepší, když taky zůstaneš doma.“ „Co tím chceš říct? Vždyť víš, že nemůžu. Ale dneska učím jen pět hodin, vrátím se brzy. Co budeš celý den dělat, mohl bys něco nakoupit?“ „Jo. Uvidíme. Ale chci, aby tu malá dneska byla se mnou.“ 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226744