Vítězství Vyspala jsem se dorůžova. Kája však neměla na růžích ustláno, nemohla usnout, trochu ji trápily pochybnosti, jestli se dokáže probojovat do finále. „Prosím tě, co zase skuhráš,“ zlehčovala jsem její trable, „jsi druhý nejchytřejší žák v naší klase, finále je jasný, ty versus Štěpán.“ Kája na to neřekla nic, jen si skousla spodní ret, čímž jsem poznala, že je trochu nervózní. Jaké štěstí, že matiku dnes máme hned jako první hodinu. Čekat déle na startovací čáře, asi to nevydrží. Začali jsme. MLČ vzal naše mozkové závity útokem. Nejdřív nám naservíroval úděsně dlouhého matematického hada. V hlavách se nám to vařilo a škvířilo, přesto konečné výsledné číslo měla správně jen třetina žáků. Ostatní spolužáci se museli jít posadit ke zdi, aby nerušili přeživší. Stiskly jsme si s Kájou ruce, obě jsme se probojovaly dál. Druhý úkol byl z geometrie. MLČ nám rozdal obrázky s půdorysem zahrady, měli jsme vypočítat, kolik budeme potřebovat pletiva na jeho oplocení. Jednoduché jako facka, stačilo si obrázek rozdělit na geometrické tvary a vypočítat obvody a sečíst je. Věřila jsem si, že to mám dobře. Já pako! Pořádně jsem si nepřečetla zadání, vypustila jsem větu o brance, kterou si majitel koupil už hotovou, takže se mělo odečíst 1,20 metru. Vypadla jsem. Špatný výsledek mělo dalších pět žáků, Kája mezi nimi naštěstí nebyla. Matematické borce čekal papír s pěti slovními příklady. Na vypočítání měli celkem sedm minut. Za tu dobu se to snad nedalo ani přečíst. MLČ se škodolibě usmál a prohlásil své otřepané moudro: „Kdo umí, ten umí. Kdo neumí, čumí.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226635
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.