Hotel nekonečno Komunikátor na jeho hrudi začal vydávat hvízdavé zvuky s frekvencí značící nejvyšší prioritu. Lehce sebou trhl. „Promiňte,“ zamumlal, „zřejmě něco urgentního. Omluvíte mě na okamžik, prosím?“ Žena gestem naznačila, že jí vyrušení ani trochu nevadí, a profesor podrážděně zmáčkl pískající štítek. „Bishop, slyším!“ „Máte naléhavý hovor ze štábu v Indianapolis, profesore,“ zazněl strohý hlas operátorky, „generál Counter!“ „Dobrá, jdu do kanceláře…“ „Generál trvá na okamžitém spojení, pane, přepojuji…“ Bishop vrhl zaražený pohled na doktora Tanaku, který jen pokrčil rameny. Vzápětí se vedle uslintaného morčete zjevilo okno s generálovou tváří. „Bishope! Slyšíte mě?“ vyštěkla ostře řezaná ústa. „Ano, pane, slyším,“ potvrdil, „oč jde?“ „Totální průser! Mluvil jsem s Mintonem a podle něj v tom máte prsty vy!“ „Prsty v čem?“ „Leží tu chlap po havárce, co má bejt tuhej a není! Chrčí, koulí očima a vykazuje aktivitu EEG! Něco se totálně podělalo!“ Na zdi vyskočilo další okno, zobrazují operační sál. Zjevně rozrušená skupina lékařů manipulovala se zkrvaveným tělem, které sebou v jeden moment divoce zazmítalo. „Musíme okamžitě jednat!“ Bishop vstal a vykročil k projekční ploše, jako by se snažil rozeznat podrobnosti. „Jaká je diagnóza?“ „Vyserte se na diagnózu! Má zlomenej vaz a spoustu dalších věcí. A dostávám zprávy i odjinud. V Denveru se hejbá ženská rozdrcená kamionem! V Richmondu neumírá 99
Archa zrud_tisk.indd 99
19. 7. 2016 20:59:11
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226243