Ale David byl velmi silný. Teprve když nastala úplná tma a bronzové břicho býka oranžově svítilo, začal konečně křičet. Když si Carolyn později vybavila Otcovu tvář, pokaždé ji ozařovalo světlo z ohně. Otec se usmíval zřídkakdy.
III
N
ásledující den těsně před svítáním se z hlavy a krku býka stále ozývaly tlumené zvuky. Carolyn to přišlo divné, dokud si nevšimla, že býkovy nozdry jsou vlastně otvory fungující jako kouřovody v době, kdy vevnitř doutnají uhlíky. Vzduch z těchto děr musel být relativně chladný, což byla jediná milost v celém Davidově světě. Jak to, že ještě žije? Ovšem, tohle byl Davidův katalog. Otec ho naučil, jak přežít vážná zranění a nikdy neustat v boji. Taky existovaly nejrůznější elixíry, posilující tonika a injekce. David byl takový, jakého ho Otec stvořil, stejně jako všichni ostatní. I kdyby po smrti toužil sebevíc, zemřít jednoduše nemohl. Okolo poledne díkybohu konečně utichl. Otec je nechal přikládat na oheň až do tmy. Řekl, že David je stále naživu. Carolyn nepochybovala o tom, že to skutečně dokáže poznat. Těsně před soumrakem druhého dne jim Otec nařídil, aby přestali. Oheň do půlnoci vyhasl. Ráno třetího dne býk vychladl natolik, že se dal otevřít, přestože kov byl stále ještě horký. Když se ho Carolyn omylem dotkla, na kůži jí naskočil puchýř. Zbytky uvnitř nebyly tak hrozné, jak se bála. David byl pilný student, jeho umění bylo velmi pokročilé. Překonal ho jedině Otec. Než zemřel, ohořel skoro na kost. Carolyn a Michael pomohli Jennifer a vyndali ho ven. Os99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225671