zkušenosti a se ztrátou detailů vázaných na aktuální kontext (Goldberg, 2006; Eysenck a Keane, 2008; Winocur a Moscovitch, 2011; Johnson et al., 2012; Hupbach et al., 2013). Mechanické zapamatování, které není spojeno s dalším zpracováním získaných informací, není příliš efektivní, protože nerozlišuje význam jednotlivých poznatků a nevyužívá ani jejich souvislostí a vztahů. Mechanická paměť ukládá cokoli, a je proto limitována především množstvím neselektovaných jednotek. Takové informace se většinou příliš dlouho neuchovají, protože jim chybí opora logické souvislosti a návaznosti na dřívější znalosti (Rutheford et al., 2012). 80 70 60 50
jedna prezentace dvojí prezentace
40 30 20 10 0 vizuální podoba
zvuk
význam
Graf č. 2 – Způsob zpracování nové informace a efekt opakování (hodnoty jsou uvedeny v procentech vybavených slov) (podle Baddeley, 1999).
Zapamatování a uchování informací v paměti závisí na jejich pořadí. Ukázalo se, že lidé si snáze zapamatují ty, které jsou na počátku nebo na konci řady. Křivka zachycující míru uchování poznatků, které přicházely v různém pořadí, má tvar písmene U. To znamená, že se nejčastěji ztrácejí informace, které jsou uprostřed a nemají výhodu snadnějšího odlišení. Počátečním podnětům lidé obvykle věnují větší pozornost, výhodou těch posledních je jejich aktuálnost. Na zapamatování položek na počátku a na konci se ale může podílet i jiný mechanismus. Počáteční informace mohou být uloženy do dlouhodobé paměti, zatímco poslední položky mohou být ještě v pracovní paměti a po uplynutí krátkého časového intervalu zmizí stejně jako ty prostřední (Baddeley, 1999; Matlin, 2005).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225631