98
5. Katolické východní církve
Název církve (chaldejská) vznikl až v 17. století, když římští katolíci takto pojmenovali toto křesťanské společenství v domnění, že jeho příslušníci jsou potomky obyvatel Mezopotámie, kteří obývali i Ur Chaldejců, odkud pocházel biblický Abrahám380. Chaldejci však vymřeli už před rokem 550 př. Kr., chaldejští křesťané jsou tedy ve skutečnosti Asyřané, na což v poslední době několikrát poukázala i samotná chaldejská církev381. Situace mezi dvěma katolickými patriarchálními liniemi (šimonovská a josefovská) se stabilizovala po smrti patriarchy Josefa Augustina V. Hindi († 1827), když papež Pius VIII. (1761–1830) potvrdil jeho synovce Yohannana VIII. Hormizdase (1760–1838) z druhé větve, jenž již byl jmenován patriarchou, za společného a jediného patriarchu chaldejců382. Rozchod s Římem hrozil církvi ještě jednou, a to když papež Pius IX. (1792–1878) bulou Reversurus z roku 1869 zbavil chaldejského a arménského patriarchu výsady světit vlastní biskupy. Po dvou letech sporu papež ustoupil a zákaz byl odvolán. Chaldejští katolíci se během první světové války stali oběťmi vyvražďování ze strany Turků, o život přišli čtyři biskupové, velký počet kněží a kolem 70 000 věřících383. Vztah chaldejských katolíků s mateřskou Asyrskou církví Východu procházel dramatickým vývojem až do listopadu 1994, kdy došlo k setkání papeže Jana Pavla II. (1920–2005) a asyrského patriarchy Dinkha IV. (1935–2015), při němž tito hierarchové podepsali společné christologické prohlášení. Situace chaldejských katolíků v původní vlasti je velmi nejistá i dnes, v důsledku války a teroristických útoků na jejich sídla počet věřících velmi dramaticky klesá už od roku 2003. Islamisté je vyhánějí z domovů, chaldejská Babylonská kolej v Bagdádu byla proměněna na vojenskou základnu americké armády. Od roku 2007 bylo v Iráku i Sýrii vyvražděno několik chaldejských kněží, včetně arcibiskupa Paula Faraj Rahho (1942–2008). Sídlo patriarchátu se během staletí přesouvalo na různá místa, až bylo roku 1830 ustaveno v Mosulu. Po přesunu chaldejců ze severu země do hlavního města Bagdádu se tam v roce 1950 přestěhoval i chaldejský patriarcha384. Chaldejská liturgie je východosyrská s několika latinskými prvky (biskupové nosí mitru, prsten a pektorál, svaté přijímání je pouze pod způsobem chleba), liturgickým jazykem je syrština, někde však biblická čtení bývají v arabštině. 380 1 Mojž 11,31: Terach vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, Haranova syna, a svou snachu Saraj, Abramovu ženu. Vyvedl je z Uru Chaldejců. 381 PARPOLA, Simo, National and Ethnic Identity in the Neo-Assyrian Empire and Assyrian Identity in Post-Empire Times, in Journal of Assyrian Academic Studies 2004, s. 22. 382 BURGESS, Michael, The Eastern Orthodox Churches, s. 83. 383 ROBERSON, Ronald, The Eastern Christian Churches, s. 147. 384 POSPISHIL, Victor J., Eastern Catholic Marriage Law, s. 107.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225627