98 / psychologie osobnosti
a chápání toho, co si ostatní myslí a co cítí, ale kvůli své nesmělosti nebo malým sociálním zkušenostem se ve společenských situacích nechovají dobře. Jiní lidé, kteří nemusejí být nijak mimořádně vnímaví k citům a myšlenkám ostatních, jsou společensky pohotoví a dobře informovaní. Někteří jednotlivci, například úspěšní obchodníci, zase snadno řeší nejrůznější sociální problémy (O’Sullivan, Guilford, 1975). Ronald E. Riggio, autor „Dotazníku sociálních dovedností“ (Social Skills Inventory – SSI), navázal na studie Guilforda a O’Sullivanové i na koncept emoční inteligence navržený Saloveyem a Mayerem. Riggio chápe sociální inteligenci jako soubor základních sociálních komunikačních dovedností, kterými jsou vyjadřování (expresivita), vnímavost (senzitivita) a kontrola8 (regulace) emočních a sociálních informací, a to u sebe i u ostatních. Tyto tři základní komunikační dovednosti se projevují nejen v oblasti verbálního společenského dorozumívání, ale také v neverbální emoční sféře. Riggiův inventář sestává ze šesti dílčích škál, které korespondují s výše uvedenými komunikačními kompetencemi. Jsou jimi škály emoční i sociální expresivity, emoční i sociální senzitivity a emočního i sociálního řízení. Škála emoční expresivity zahrnuje následující typické položky: Dokážu oživit i nudný večírek. nebo Říká se o mně, že mám výmluvné oči. Škála sociálního vyjadřování obsahuje položky Když něco vyprávím, většinou hodně gestikuluji, abych své sdělení zdůraznil(a). nebo Obvykle se iniciativně sám(a) představím neznámým lidem. Škálu emoční senzitivity reprezentují položky Při sledování smutného filmu se někdy rozpláču. a Často mi někdo řekne, že jsem citlivý a chápající člověk. Ve škále sociální vnímavosti najdeme položky Myslím si, že si někdy beru příliš osobně, co mi říkají druzí lidé. či Vždy mi záleží na tom, jakým dojmem působím na druhé lidi. Emoční kontrolu reprezentuje např. výrok Snadno dokážu vypadat šťastně, a vzápětí smutně., sociální řízení položka Obvykle se mi dobře daří vést skupinové diskuse. (Riggio, Carney, 2007, s. 4–5). Inventář sociálních dovedností byl využit v desítkách studií, a to především ke zkoumání vzájemného vztahu mezi sociální inteligencí (v Riggiově pojetí) a různými osobnostními proměnnými. Řada výzkumů také zjišťovala, jakými sociálními kompetencemi disponují lidé, kteří žijí v harmonickém manželství, vynikají ve své profesi nebo dobře zvládají zátěžové situace. Např. Riggio a Taylor (2000) zjistili, že nejlépe hodnocené sestry v hospicích měly v Dotazníku sociálních dovedností nadprůměrné skóre. Segrin a Taylorová (2007) u souboru 703 dospělých osob ve věku 18 až 87 let nalezli výrazné pozitivní korelace mezi skóre v Riggiově testu a různými aspekty životní spokojenosti. Dalším aktuálním výzkumným námětem je vztah mezi různými složkami sociální inteligence a vedením sociálních skupin (viz Riggio, Murphy, Pirozzolo, 2001). John F. Kihlstrom a Nancy Cantorová v podstatě ztotožňují osobnost s její sociální inteligencí, což se značně liší od výše uvedeného psychometrického přístupu. Tito autoři nepovažují sociální inteligenci za vlastnost nebo za soubor vlastností, na základě kterých lze daného jedince měřit a srovnávat s ostatními. Vycházejí spíše z předpokladu, že sociální chování je inteligentní v tom smyslu, že je zprostředkováno kognitivními procesy vnímání, zapamatování, usuzování a řešení problémů. Není tedy výsledkem vrozených genetických programů. Podle Kilhstroma a Cantorové jsou individuální rozdíly ve spole8
Autorka české verze „Dotazníku sociálních dovedností“ Lenka Krejčová překládá anglický termín „control“ slovem kontrola. Alternativním překladovým slovem by mohlo být řízení, ve smyslu regulace či zvládání emočních stavů a přiměřenosti jejich projevů.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225530