98 / psychologie osobnosti
5.1.3 Odvozování motivů a funkční autonomie Zmínili jsme se již o řetězcích odvozených motivů. Tuto myšlenku teď rozvedeme podrobněji podle Cattella. Ten předpokládá (jako mnozí před ním) určitý počet základních, primárních motivů. Tyto síly, potřeby, jsou výlučnými zdroji motivační energie („hybateli“) a uvádějí do chodu všechny funkce schopnostního aparátu, všechny činnosti. Každý cíl, který sledujeme, je koneckonců determinován primárními potřebami. Jak určit, kterými primárními potřebami je určen daný cíl, případně postoj? Cattell říká: „Jednoduchým způsobem je zeptat se někoho: »Proč studujete účetnictví?« Odpoví-li: »Abych si udržel místo«, můžete říct: »A proč si chcete udržet místo?« atd. Ale v každém řetězu otázek – je-li zkoumaná osoba trpělivá a ochotná odpovídat upřímně na otázky týkající se soukromých věcí – vždycky nakonec dojdeme k bodu, kdy nemůže dát odpověď. Dojdete k takové otázce jako »Proč chcete jíst?« V tomto bodě přicházíte k biologickému kategorickému imperativu primární potřeby.“ Na obrázku 5.1 je Cattellův diagram znázorňující výsek ze spleti potřeb a motivů, jakou bychom podle jeho názoru mohli najít u průměrného Američana. Vpravo jsou primární potřeby, konečné cíle každého jednání. Vlevo od nich jsou kroužky znázorňující motivační komplexy seskupené kolem předmětů, činností, institucí atd., které mají pro daného jedince poměrně trvalý význam; Cattell je nazývá „sentimenty“. Zcela vlevo jsou obdélníčky znázorňující postoje, které se týkají objektů pro daného jedince méně významných.-IV- Většina „motivačních kanálů“ je snadno srozumitelná. Například postoj k manželčinu účesu je určen sentimentem „manželka“, který se opět „živí“ z primárních potřeb sexu, z potřeby ochrany a z potřeby bezpečí. Méně samozřejmé je např. spojení mezi sentimentem „vlast“ a primární potřebou „znechucení“. Zřejmě vlastenectví v takové psychologické realizaci, jakou má na mysli Cattell, dává příležitost pohrdat nepřáteli, což uvedenou potřebu uspokojuje.67 Autorem teorie ilustrované obrázkem 5.1 není ovšem Cattell; u něho ji pouze nacházíme v zajímavé podobě a Cattell měl odvahu pokusit se o měření těchto motivů a potřeb – na rozdíl od těch, kteří o nich pouze teoretizují nebo je zkoumají ve zjednodušené podobě na laboratorních zvířatech. Původ a filosofický základ této teorie bychom mohli hledat u francouzských mechanických materialistů a snad ještě dále v minulosti.
Mnoho psychologů tuto teorii ochotně přijímá, protože je jednoduchá, blízká přírodovědnému myšlení, umožňuje stanovit jednoznačné hypotézy a také je ověřovat. Místo obrovského množství motivů zde máme – v souladu s myšlením faktorových analytiků – malý počet základních potřeb, ze kterých je možno vysvětlit i nejsložitější chování lidí. To také slibuje jednoduchý a potenciálně účinný systém předpovídání chování, jak se o tom zmíníme dále v souvislosti s individuálními rozdíly v motivaci, s motivačními vlastnostmi. Odjakživa byli – mezi filosofy i psychology – mnozí, kteří takové zjednodušení lidské motivace nepřijímali. Zásadně odmítali vidět člověka jen jako „lidského živočicha“, soustřeďovali svou pozornost na jeho specificky lidské projevy z hlediska kultury a společ67
Jiná otázka je, zda taková primární potřeba existuje, a existuje-li, zda je stejného řádu jako sexuální potřeba, hlad atd., jak napovídá obrázek.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225386