Skip to main content

Fenomén Kohout (Ukázka, strana 99)

Page 1

denně přímo z Výstaviště, „mladým“. Vznikla myšlenka fik­ tivní „kradené“ vlnové frekvence 415 metrů a zrodila se i dvojice je­jích moderátorů: tentýž den, kdy doktor Kolář oslovil Pavla, přizval ten svého souborového kolegu Karla Kyncla. Tak vznikli „ti dva“, rozhlasová dvojice, která na „kradené vlně“ připravovala a uváděla program od zahájení výstavy skoro sto dní, až do jejího ukončení počátkem července 1948. Spolu s pokusným televizním vysíláním, které zde bylo rovněž předváděno, se z přímých přenosů během pár dní stala hlavní sen­ zace výstavy. Stanice vysílala denně od devíti ráno do sedmi večer, většinou živě a improvizovaně, „mladě“, a zároveň před zraky obecenstva. „Je tu všechno jako na dlani,“ psali v mládežnickém časo­pise My 48. „Místnosti režie, hlasatelna, technická spolupráce mají celou jednu stěnu skleněnou, a tak návštěvník může sledovat práci celého rozhlasového kolektivu.“ Podle údajů v dobovém tisku prý stanici denně poslouchalo na půl milionu většinou mladých posluchačů,

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225173


kteří stanici zavalili svými (vesměs nadšenými) dopisy a příspěvky. Program měl několik pevných bodů, jako byly ranní Výstavní per­ličky nebo polední Výstavní deník, větší část vysílání však tvořil „volný tok hudby, zábavy a informací“. Dokonale se tak zúročila he­recká improvizační průprava, získaná v Dismanově souboru. Pavel tam také mohl žurnalisticky pohotově reagovat na každou událost, která ho zaujala: když třeba 18. června v kině zhlédl sovětský film o Zoje Kosmoděmjanské, mohl se o své nadšení s posluchači podělit hned následujícího dne. Ohlas „mevráckého“ vysílání byl takový, že o několik měsíců pře­sáhl délku trvání výstavy. Když se rozhlasová vlna 415 metrů 11. července konečně odmlčela, začala po celé republice vznikat – ni­koli už rozhlasová – „mevra“ svazácká a z těchto zábavných sedánků se pak dokonce stalo jakési hnutí. Účastnil se ho i Pavel s Karlem Kynclem, „mevrali“ v pražské Kotvě, jež tehdy sloužila za svazácké kulturní středisko. Vedle „mevrání“ představovaly oblíbený typ dobové Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225173


mládežnické zábavy i takzvané „svazácké hrátky“, jež Pavel organizoval – spolu s Milošem Nesvadbou, Lubou Skořepovou a dalšími – v pražské Městské knihovně, a podobně jako v „mevru“ tam recitoval své i cizí verše, zpíval, konferoval atd.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225173


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Fenomén Kohout (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu