Obrana masochismu (Ukázka, strana 99)

malbu od Maxe Ernsta), jinak ovšem zcela nahou a připoutanou řemínkem za labiální kroužek, už nemůže být více šokující. „Řetěz, podobný řetězu na psy – byl to ten druh –, byl asi čtyři až pět stop dlouhý a končil koženou smyčkou. Znovu si O nasadila soví masku; a sir Stephen Nathalii řekl, aby vzala smyčku vodítka a procházela se po místnosti.“ Navzdory hrůze, nebo kvůli ní, jsou takové obrazy silně působivé. Sama Auryová popisuje své noční fantazie jako blahodárné a ochranné, snad vzhledem k erotické povaze oněch představ nebo pro prostý fakt, že je to příběh, něco, co lze vyprávět, příběh o tvrdé zkoušce trpěné kvůli lásce.

Existuje jeden zvlášť necitlivý způsob interpretace Příběhu O a tím je právě ten, který vkládá do dovětku k románu Jean Paulhan, významný francouzský vydavatel a nekriticky velice obdivovaný milenec Auryové.

Podle něj kniha ukazuje ženu přiznávající se k faktu, že my (ženy) jsme ve skutečnosti rády, když jsme podřízeny dominantním mužům: „V jednom kuse musejí být krmeny, v jednom kuse myty a obtěžkávány břemeny, v jednom kuse bity.“ Toto opovrhování a podceňování opět ukazuje propast mezi sadistou a masochistou.

Paulhanova předmluva ke knize nenuceně opakuje Nie­ tzscheho nabádání údajného čtenáře, aby šel za ženou s bičem v ruce, a škodolibě zdůrazňuje, že tu je žena, která se doznává k základnímu tajemství žen: mají rády 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224941

zotročení, rády zůstávají jakoby spoutané doma, kde šijí, a tak dále. Současně si Paulhan nemůže nevšimnout fanatismu, zuřivé intenzity románu, i toho, že v autorově díle je něco z rytíře, křižáka, jakéhosi zarytého bojovníka.

Spojení obyčejného, každodenního, konvenčního podmanění s fantastickým martyriem tortury a mrzačení, podstoupeným ve jménu silné lásky, vychází zdá se z toho, co já interpretuji jako Paulhanova zbabělost či ustrašenost tváří v tvář takovému výjimečnému vyjádření pasionální vášně. Paulhan redukuje muka O na banální antifeministický postoj.

V tomto údajném milostném dopisu jsou prvky, které Paulhana rovněž zneklidňují – on, prudérnější, než by chtěl připustit, je pobouřen prostitucí O na zámku v Roissy. Fantazie Auryové nebyly jen masochistické, nýbrž polygamní. Ačkoliv se určitě snaží své touhy intuitivně pochopit, zapojit je do struktury svých vlastních projekcí, zůstává celý text dílem její zvláštní imaginace.

Jako by se odvaha bojujícího rytíře v O musela obrátit dovnitř, utrpení sexualizovat a zprofanovat. Přijetí značky sira Stephena je například obdobou toho, když rytíř na sobě nosil barvy své dámy. O, stejně jako rytíř, potřebuje patřit, oddat se jinému. Potřebuje sira Stephena, aby nepatřila pouze sobě. Souhlas se sebeponížením do tak značné míry je provázen přesunováním sexuálního uspokojení z jedné úrovně psychiky do druhé. Na 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224941

začátku románu má O všechno, co chce, ale je jedna věc, která ještě zbývá, a tou je zbavit se chtění. Jako se třeba potomek bohatých rodičů přidá k asketické náboženské sektě, což se (rodičům, kteří museli možná bojovat o peníze) jeví jako nepochopitelné odmítnutí světa, vydává se O v Roissy na pospas zvrhlíkům.

Podle soulového zpěváka Jamese Browna a několika dalších lidí se jedná o mužský svět a maskulinita je něčím, čemu se podrobujeme, jakousi zřejmou možností. Forma podrobení O je však zcela neobvyklá; je čímkoliv, jen ne konvenčním pragmatismem, je osobním rozhodnutím, je sebezapřením, jež potřebuje pro posílení ještě jednoho prostředníka. Právě to však způsobuje, že vyznívá příliš plaše, ostýchavě, nikoliv dostatečně pohlavně, živočišně.

O hoří sexuální touhou. Když jí René říká, že neroztahuje nohy pořádně, slyší O ta slova v „jakési vnitřní prostraci, ve vyčerpání, v posvátné submisi, jako by vycházela od boha, a ne od něj“.

Není to tak, že by René byl bůh, ale že reprezentuje zvláštní příkaz mimo svou individualitu. Jako Severin ve Venuši v kožichu potřebuje k vyplnění svých potřeb Wandu, tak O potřebuje mužství, jakéhokoliv muže a každého muže. Proto se prostituuje, nechává ze sebe dělat prostitutku. Příběh O zahrnuje muka, kterými se O přidružuje k řádu maskulinity, a toho je dosaženo dříve, než román skončí, když O začne jednat jako kuplířka a dohazovat pro mužské libertince jiné ženy.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224941