21. STO L E T Í – V Ě K BEZ VZP OURY MLÁDÍ?
Stojíte-li na pokraji dospělosti, instinktivně toužíte stát se členem nějaké skupiny. Lidé starší než vy se také předhánějí v nabízení možností, z nichž žádná vás neoslovuje. Co s tím? Někdo se smíří s tím, že řešení pro něj prostě neexistuje, ale to není zcela typický případ. Častěji si mladí vytvoří skupinu sami pro sebe. Přirozeným nepřítelem jsou ti, kteří do skupiny nemohou patřit: dospělí. Agresivita, kterou evoluce vytvořila pro boj s konkurenčními tlupami, se tak obrací proti světu dospělých. Dospělé nelze zničit, na to jich je příliš mnoho, vládnou velkou mocí a pouhý pokus o něco takového by krutě potrestali. Zbavit se jich tedy nejde, tak co s nimi? Provokovat! Na nudných betonových zdech se tak objevují graffiti, mládež chodí ve výstředním oblečení, poslouchá hlučnou hudbu a svou mluvou dokáže během pár sekund naprosto rozhodit úzkoprsejšího jedince. Vandalismus je stěží odstranitelným plodem demokracie. Názorová pluralita, bez níž by demokracie nefungovala, je úžasným společenským vynálezem, ale dospívající se kvůli ní ocitají ve zmatku. Jistě by bylo hezké přesměrovat energii, která vede k vandalským činům, tak aby byla prospěšná. Obávám se ale, že to není možné, přinejmenším pokud si chceme zachovat pluralitu veřejně vyslovovaných názorů. Nacisté dokázali ve třicátých letech minulého století soustředit mladistvou agresivitu směrem, který považovali za prospěšný pro společnost: mládež organizovaná v Hitlerjugend se rozmarného vandalství nedopouštěla, o to nelítostněji ale zacházela s těmi, kdo byli označeni za „nepřátele“. Smiřme se tedy s vandalismem puberťáků, neboť tato náhodná, neorganizovaná a dočasná agresivita je tím nejmenším z možných zel. Sotvakdy zuřily mezigenerační konflikty drsněji než ve 20. století. Jednu z příčin již známe: pluralitní společnost 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224485
T E R A P I E C H AO S E M
Jazz (Joseph King Oliver), „chaotická“ improvizační černošská hudba.
Počátky jazzu: kreolští hudebníci hrající na akordeon a valchu, blízko Opelousas, Louisiana (1938). 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224485
21. STO L E T Í – V Ě K BEZ VZP OURY MLÁDÍ?
nabízí dospívajícím příliš velké množství navzájem se popírajících možností, v co věřit. Jenže zvolit světonázor není to samé jako vybírat zboží z regálu v obchodě. Výsledkem není uspokojení nad úžasně pestrou nabídkou nejrůznějších ideologií, ale spíše zmatek. Kromě toho růst životní úrovně znamenal více volného času, který mladí trávili z velké části ve skupině vrstevníků. Pokud tedy někdo z nich přišel s radikálními myšlenkami nebo s novým způsobem, jak provokovat, snadno nalezl příznivce a následovníky. Svou roli sehrál i rychlý vědeckotechnický pokrok: mladá generace si novinky osvojovala rychleji a to vedlo k pocitům nadřazenosti nad „technicky zaostalými“ rodiči. Při procházení stručnou historií mladistvých revolt si ukážeme, že i ony kromě dočasného chaosu přinesly trvalejší hodnoty. Velmi silně to mezi mladou a starší generací zajiskřilo již po první světové válce. Tehdy mladí Američané, kteří se vraceli z evropských bojišť, již nedokázali přijmout hodnoty svých otců. Tím spíše, že nová doba nabízela nové možnosti. Ukázalo se, že automobily nemusejí sloužit pouze jako způsob, jak se dostat z jednoho místa na jiné, ale také jako báječné útočiště pro schůzky milenců. Jako symbol rozchodu s hodnotami rodičů posloužilo cosi, co působilo nově a dráždivě a co dokázalo některé dospělé spolehlivě rozzuřit: jazz! Hudba černých přistěhovalců, kteří byli v té době ještě běžně považováni za příslušníky podřadné rasy. Otřesná představa, že by „bezúhonná“ bílá mládež přijala černou kulturu za svou, se tak stala skutečností. Představa to byla o to strašnější, že „černí“ se těšili pověsti sexuálně nevázaných individuí. Co doposud děsilo, začalo naopak svobodomyslnější generaci přitahovat. I to pomohlo k popularitě černé hudby. V Chicagu začali hrát jazz i bílí muzikanti a střední třída tento styl postupně přijala. Sotva by ovšem tehdy někoho napadlo, že hudba „divokých“ přistěhovalců 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224485