záchranu. V úvahu připadal jen vězděchod nebo motorový člun. Překvapení byli nakonec všichni. Já především proto, že se jim podařilo vůbec nějakou pomoc zajistit, oba kamarádi pak z toho, že jako předmět záchrany nebyla Lina, ale já sám. Lina byla překvapená, proč jí vůbec něco vyčítáme. „Šapka utonula,“ řekla na to, abych si i já svůj podíl viny konečně také uvědomil. Zasloužil bych opravdu pár facek. Hlavně kvůli Lině, která sice chtěla pádlovat z vlastní vůle, ale v tomto směru si výtku nezasloužila, protože z toho neměla rozum. Já bohužel taky ne, a proto to špatné rozhodnutí a za ně těch pár facek. Pak mně došlo, že jsem už druhý den nic nejedl, ale než se podařilo deficit smazat, upadl jsem do dvanáctihodinového spánku beze snů a ani jsem nezaregistroval, že nás mezitím několikrát navštívil lovec Joki Poki. Když jsem se konečně probral, byla v Uelenu zorganizována záchranná výprava na odfouknutý kajak a pádlo. Jegorův kajak, který vyhodil Bolšuju Golovu ze sedla, jsme s motorákem za hodinu lehce našli na břehu laguny, ale pádlo zmizelo kamsi po větru. Vedoucí naší dohodnuté doprovodné loďky Stanislav byl ochoten kajak za motorákem přitáhnout zpátky. A vypadalo to, že je ochoten hledat i pádlo. Jeho ochota byla vcelku pochopitelná, protože bez nás by se na Aljašku nikdy nedostal. K záchranné výpravě se přidal i policajt v civilu, který na Aljašku sice plout nemínil, ale zato pojal touhu navštívit naši domovinu a už dříve se zmiňoval o písemném pozvání. Měl ovšem manželku, šest dětí a nějaké strýce a tety, kteří se v rámci pozvání k jeho rodině také vehementně hlásili. Oskara jímala hrůza při pomyšlení, že budou všichni chtít přijet, že je všechny budeme doma také krmit, opatrovat a vůbec za ně ve všem ručit. K dovršení všeho se přidal ještě můj zachránce s rodinou a starší neznámý člověk v holinkách a vatované bundě, majitel rozeschlé veslice. Jeho oblečení bylo pro plavbu nanejvýš nevhodné, nehledě na mohutnou beranici, která by ho určitě dokázala sama stáhnout pod hladinu. „On tóže iščet,“ podpořil ho policajt, abychom si nemysleli, že se na vodě jen předvádí a že nemá s naší záchrannou akcí nic společného. Zachráněný kajak byl ale plný kamení, jak ho se sílícím větrem natlačil do otvoru mohutný příboj. Po vyházení meJiří Havel
98 Ruská setkání
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224125