„Venku to vyřešíme, teď se mě prosím chyť, musíme odsud rychle pryč,“ naléhala Keira a uvědomila si, že v životě necítila větší strach. Ema ji poslechla a obě se po chvíli dostaly ven na vzduch. „Co vyvádíš, ty blázínku?!“ zvolala babička skrz slzy, když se Ema objevila. Rozplakala se štěstím, že je vnučka živá. „Tohle už mi nikdy nedělej!“ Zazněla siréna a z velkého hasičského auta, které zastavilo u stáje, vyskočili hasiči, kteří dostali požár brzy pod kontrolu. Když přestalo hrozit nebezpečí úrazu, Toník a Maruška začali vynášet věci ze stáje „Musíš rychle k doktorovi, zavolám sanitku,“ řekla zadýchaně babička a svižným krokem odešla do domu. Ema a Keira osaměly. „Emo, tys mě chtěla zachránit?“ „Nikdy bych tě tam nenechala. Nikoho živého.“ „Můj roh má magickou moc.“ „Já vím, Barča mi to říkala. Máš léčivou a magickou moc,“ usmála se Ema přes slzy 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224122