IV. V místnosti, kde se Petr probudil, bylo slyšet podivné zvuky. Nevěděl, jak dlouho spal, ale pociťoval silnou bolest v ruce a veliký hlad. Podařilo se mu otevřít oči, rukama zapátral kolem sebe. Nebyl připoutaný! Tohle zjištění jej velice překvapilo. Posadil se. Zvuky naráz ztichly. …Musí mě monitorovat! Sakra!… Snažil se vzpomenout co se s ním v poslední době dělo, ale hlavu měl prázdnou. Zkrátka nic. Pomalu vstával, ale byl slabý. Nohy mu okamžitě vypověděly službu. Znovu a znovu se pokoušel vstát. …Tohle zvládnu!… Konečně. Potom ušel pár kroků. Rozhýbat tělo bylo životně důležité. Uvědomil si, že jej pravá ruka stále velice bolí. Předloktí měl samou modřinu. Pomalu si prsty přejížděl po zraněné kůži. Jasně rozeznal několik vpichů. Neměl náladu se nad tím pozastavovat. Od té doby, co ho přivezli ze sálu, neměl vůbec chuť o něčem delší dobu přemýšlet a všechno mu bylo jedno. Začal zkoumat své nové útočiště. Místnost nebyla velká a mimo lůžka a stolu zde nebylo nic. Po delším zaváhání přistoupil ke dveřím. Neslyšně se otevřely. Nejprve opatrně vy-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224117