„Protože je to kvůli tobě, že nemůžeme být spolu,“ řekla Val o něco agresivněji, než měla v úmyslu. Charles to ale přešel bez povšimnutí. „Chápeš, proč jsem to udělal?“ Uběhlo několik dlouhých sekund, během kterých Val potlačila touhu mu odseknout, že to teda rozhodně nechápe. Bohužel by to nebyla zcela pravda. Nakonec jenom mlčky odvrátila pohled. „Dobře víš, že ze všech lesních kmenů v Revoně se jediné dva dostaly na opravdu vysokou úroveň - můj a tvůj. Ovládáme pokročilé transformační postupy, můžeme ve zvířecí podobě měnit svoji velikost a jsme schopni žít pohromadě ve větším množství, aniž bychom se navzájem sežrali. Tím důvodem, proč jsme se dostali až sem, je, že na rozdíl od ostatních máme propracovanou soustavu zákonů. Lesní kmen bez zákonů je jenom divoká smečka. A zákony bez trestů jsou jenom planá slova.“ „Ale každý trest má přece nějakou dobu trvání,“ nadhodila Val. Charles pokýval hlavou. „V tom máš pravdu. Ten Garianův bude trvat tak dlouho, dokud se nenaučí svou lekci.“ Val teď sama odložila příbor a naklonila se k němu blíž. „Tím nákrčníkem mu nejen bráníš vídat se se mnou. Gari je zvyklý jezdit po Revoně, ne být zavřený na jednom místě. Navíc ho ponižuješ před ostatními generály. On si tohle nezaslouží. Přece ho znáš, víš, že je to dobrý člověk.“ Charlesův pohled zchladl. „Garian mi oponoval před mými muži. Porušil jasné nařízení, opakovaně jednal v přímém rozporu s mou vůlí a nakonec se
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223733