jeptišky. O těchto vlastnostech leknínu je také zmínka v Mattioliho Herbáři. Tinktura z dobromysli, leknínu a kořene pivoňky prý má antiepileptické účinky. Není však v prodeji, člověk si ji musí připravit doma, ale v každém případě pod dohledem odborníka. Leknínové výtažky se zkoumaly také proto, že látky v nich obsažené prokázaly schopnosti tlumit růst nádorových buněk. Leknín byl odedávna i uctívanou mystickou rostlinou, zvláště ve starém Egyptě. Rostlina kořenící v temném bahně se prodere vodou vzhůru a rozkvete nádherným vonícím květem, byla symbolem života, umírání a zmrtvýchvstání. Pro další generaci pak symbolem čistoty a rozvoje vědomí vůbec. Nymphaea pochází z řeckého nýmfain= vodní víla, která se podle římského spisovatele Plinia proměnila v leknín. Ve Wikipedii se píše: „Jako lotos bývá nesprávně označováno několik druhů leknínů (Nymphaea). Jako lotos egyptský se označuje leknín lotosový (Nymhaea lotus), jako modrý lotos leknín modrý (Nymphaea caerulea), jako bílý lotos je někdy lidově nazýván evropská leknín bílý (Nymphaea alba).“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222845