Vila s výhledem na jezírko leží stranou, nejbližším sousedem jí je les. Zaparkují o kus dál na ulici a vrací se pěšky. Po druhé straně ulice se proženou dvě ženy s turistickými holemi a kdesi v dálce se ozývá psí štěkot. Zack otevře pečlivě zdobenou železnou bránu a už jsou na cestě k domu. Snaží se pohledem zachytit pohyb v oknech. Ke vchodovým dveřím bez štítku vede jediný kamenný schod. Žádné ozdoby v oknech, žádné sáňky nedbale opřené o zeď ani žádné stopy v promrzlé zahradě. Jen vjezd do garáže je čerstvě vysypaný pískem. „Zazvoníme,“ řekne Deniz. Zvonek zní moderně a synteticky a se zpožděním se ozývá z místnosti dál v domě. Žádné blížící se kroky za dveřmi. Deniz zazvoní znovu. Ticho. „Máš s sebou paklíč?“ zeptá se. Zack ji poprosí, aby držela hlídku, poklekne k zámku a začne pracovat. O minutu později stojí v hale a pátrají po jakýchkoli známkách toho, zda je dům střežen alarmem. Nevypadá to tak. Žádné kabely, displeje ani blikající diody na zdech. Na věšáku visí osamocená tmavomodrá zimní bunda, ale botník je prázdný. Nahlédnou do obývacího pokoje. Prázdný, až na tři skládací židle kolem malého stolu pod obrovským křišťálovým lustrem. Na zdi visí jen štíhlé vysoké zrcadlo, jinak v ní zeje několik nevzhledných děr po policích a obrazech. Zack se zrovna chystá vkročit do pokoje, když vtom uslyší slabé vrzání. Jako kroky na dřevěné podlaze. Pohyb v zrcadle. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222568