Tak proč to ţeně děláš? Co dělám? Ty jednorázové nevěry. Ona s tím začala. Víš to jistě? Pokusím se to s ní spravit. To bys měl, ale hned, nebo bude pozdě. V srpnu za ní poletím. Za čtyři měsíce? Proč neletíš hned? Záleţí ti na ní? Moc jsem ji miloval, neţ zabila baby. Neřekneš mi o tom? Ne. To je hrozný ţivot, co vedete. Děkuju za přednášku. Raději dnes skončíme, nechci být hrubý. Promiň, nevidím do vašeho vztahu, neměla jsem nic psát. Jen mě to hrozně vykolejilo. Pusino, ty máš muţe co ti nezahýbá a miluje tě. Ty miluješ jeho, jsi vzor ctnosti. Tak nevím, co hledáš na chatu. Proč si se mnou tak dlouho píšeš? Čau. Delfínek se odhlásil. Chtěla jsem si přečíst, co jsem mu napsala, co ho tolik rozčílilo, ale text zmizel s jeho odchodem. Vyšla jsem do chladné noci. Bylo mi nanic. Ţe naše psaní jednou skončí, jsem věděla od samého začátku. Ale takto? Nepatřím k lidem, kteří mluví jiným do ţivota. Co mě to napadlo? Jo, to je ten virtuální svět. Dlouho jsem pozorovala hvězdy, jako bych v nich mohla najít odpověď. Došla jsem aţ k rozcestí a podívala se směrem k hlavní budově. V restauraci i ateliéru se svítilo. Vsadila bych se, ţe můj věrný muţ pracuje v ateliéru a ostatní se baví v restauraci. Bylo mi ale jedno, zda se baví nebo pracuje, vadilo mi, ţe není se mnou. Kdyţ jsem se vrátila do chaty, blikala mi pošta. Delfínek mě zval na nedělní povídání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222554