C. L. Taylor „Pozdě. A s ní. S nějakou běhnou, co ji znáš sotva deset minut.“ „Není to žádná běhna, mami. Je výjimečná.“ „A co já? Se mnou kvůli tomu můžeš zacházet jako s onu cí?“ „Ne, jasně že ne. Ty –“ „Vstávala jsem v šest ráno, abych tu uklidila, Jamesi. V šest ráno! Celý den uklízím, myju, vařím. Kvůli tobě, Jamie, kvůli tobě a té holce. To nejmenší, cos pro mě mohl na oplátku udě lat, bylo prokázat mi špetku úcty a přijít včas. Věřila jsem, že jsme tě vychovali líp.“ „Prokristapána –“ Uťal ho zvuk jako prásknutí bičem a James zalapal po de chu. O krok jsem ode dveří ucouvla. Červené zdi mi najednou připadaly tmavší a nábytek větší. Dokonce i fotografie jako by se na mě šklebily. Pokoušela jsem se zhluboka nadechnout, ale těžký dusný vzduch se mi zadrhával v krku. Ohlédla jsem se po vstupních dveřích. „Jamesi! Hrozně mě to mrzí, Jamesi.“ Hlas paní Evansové zněl pisklavě a zoufale. „Jamesi, prosím tě, neodcházej. Nechtě la jsem –“ Dveře kuchyně se rozletěly, až mě odhodily stranou, a vy řítil se z nich James. Popadl mě za zápěstí a smýkl mnou k vý chodu. „Odcházíme.“ Jen tak v bačkorách mě táhl ven. Chtěla jsem cestou hrábnout po svých krásných červených lodičkách, jenže než jsem se nadála, už mě vlekl z branky na ulici. „Rodinný obědy ať táhnou do prdele. A ona taky. Do prdele s tím vším.“ Otočil mě čelem k sobě a zatřásl mnou. „Už to chápeš? Už chápeš, proč jsem tě nechtěl vzít k sobě domů?“ A pak hodinu a půl nepromluvil ani slovo. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222514
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.