JEFFERY DEAVER
„Přineslas rámeček, který byl zrovna ve čtečce?“ zeptal se Rhyme Sachsové. „Žádný v ní nebyl,“ odpověděla Amélie. „On ho musel vzít s sebou.“ „A pak ten přístroj rozmlátil, abychom si nevšimli, že rámeček je pryč. Ó, to začíná být zajímavé. Co měl asi v plánu? Jaký mohl být jeho motiv?“ Sellitto se rozesmál. „Myslel jsem, že tě motivy nezajímají. Jenom důkazy.“ „Musíš umět rozlišovat, Lone, mezi využíváním motivu k dokázání případu před soudem – což je přinejlepším spekulace – a využíváním motivu k tomu, aby tě dovedl k důkazům, které průkazně usvědčí pachatele. Chlap zabije svého obchodního partnera pistolí, kterou vystopujeme do jeho garáže a která je nabitá kulkami, jež zakoupil on oproti stvrzence obsahující jeho otisky prstů. Koho v tom případě zajímá, jestli svého partnera zabil proto, že mu to prý poradil mluvicí pes, nebo proto, že mu ten chlapík spal se ženou? O případu rozhodují důkazy. Jenže co když žádné kulky, pistole, stvrzenka ani stopy po pneumatikách neexistují? V takovém případě je naprosto legitimní ptát se, proč byla oběť zavražděna. Odpověď na tuto otázku nás může nasměrovat k důkazům, které pachatele usvědčí. Omlouvám se za přednášku,“ dodal Rhyme hlasem, který neobsahoval ani stín omluvného tónu. „Dobrá nálada je pryč, že?“ neodpustil si Thom. „Něco mi tady uniká a to se mi nelíbí,“ zabručel kriminalista. Geneva nasadila zamračený výraz. Rhyme si toho všiml a zeptal se: „Co je?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222096