jsem k tomu měl dobrý důvod – nebyl jsem pořádně vyspaný a musel jsem manželce doma pomáhat. Během oněch dvou měsíců jsem si uvědomil, že vykonávám úplně stejné množství práce a jsem úplně stejně vytížený, jako když jsem dříve pracoval šedesát hodin týdně. A tak jsem začal chodit do práce na osmou, odcházel jsem v pět odpoledne (s výjimkou občasných větších projektů, kdy jsem si pracovní den o něco natáhl) a doma jsem zásadně nepracoval. Nikdy dřív jsem nebyl tak šťastný, lépe zorganizovaný a nikdy jsem neměl v práci takový úspěch jako tehdy. A to, co jsem se během oné doby naučil, mi umožnilo najít si novou práci s výrazně vyšším platem. Když občas hovořím se zaměstnanci oné staré firmy, stále si stěžují na pětasedmdesátihodinový pracovní týden a debatují mezi sebou o tom, jaké léky proti úzkosti berou. Komentář na positivesharing.com
Takže už navždy svrhněme kult přesčasových hodin a plně si uvědomme, že nejde o hodiny. Počet hodin strávených v práci opravdu nehraje žádnou významnou roli – jde jen a jen o výsledky. A mezi více hodinami a lepšími výsledky rovnítko NEEXISTUJE.
Pracovní stres a vyhoření Žili, byli v jednom lese medvěd a včela a byli to nejlepší přátelé. Včelka celé léto sbírala od rána do noci sladký nektar, zatímco medvěd se jen válel ve vysoké trávě a vyhříval se na sluníčku. Když přišla zima, medvědovi došlo, že nemá nic k snědku, a pomyslel si: „Doufám, že pilná včelka se o svůj med se mnou rozdělí.“ Jenomže medvěd včelu nenašel – umřela na infarkt způsobený přepracováním.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222091