princem Wog úplně vyměněný. Vypadal báječně. Kdyby už nebyl zadaný a ona nemilovala někoho jiného, Solorees by si s ním s chutí zaflirtovala. Vlasy měl Wogard umyté a světlé, pleť hebkou a až na pár stop po zanícených pupíncích čistou, modré oči mu jasně zářily. „Wogu, ty vypadáš jako princ,“ smála se princezna a ve tvářích se jí udělaly dolíčky. Coren to viděl a opět si uvědomil silnou náklonnost k malé hubené postavě opodál. Jak jsem mohl být takový idiot? ptal se sám sebe při pohledu na špatně zamaskovaná ňadra a holčičí nohy. Ne, nesmím se nechat obměkčit, zatvrzoval se vzápětí. Udělala ze mě hlupáka. A za to ji vytrestám, rozhodl se nesmlouvavě. Ať princezna zdržovala, jak chtěla, po snídani zavelel Coren k odjezdu. Skutečně jeli něco kolem deseti minut a narazili na dračí sluj. Nálada nebyla kdovíjaká. Solorees stékaly slzy po tváři, neboť cítila, že se jejich anabáze chýlí ke konci. Ale ne k dobrému konci. Co sis navařila, to máš, ty huso, nadávala si potichu, měla ses mu nechat poznat. Ale couvnout už taky nechtěla. Přijeli blíž a všem třem se zatajil dech. Dobrodružství začíná. Vešli dovnitř plni nepopsatelného očekávání. Dračí sluj byla prázdná. „Skvělý!“ jásala nadšeně princezna. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222021