„Takže vaši dva parťáci vám s Nallyinou udělali čáru přes rozpočet, co?“ Ayle utekl tlumený vzlyk. „Vell-Fern mě nikdy nemiloval. Já… já myslela, že když se naučím udělat ten lektvar… Až pak jsme se to rozhodli rozjet ve velkém. Bylo to výhodné, víte? A já se strašně nudila. Jenže jsem netušila, jak moc se chce Vanny mému muži pomstít.“ „Tak přišla na řadu Nallyina, že?“ Vallvala se v lehce důvěrném gestu naklonila přes stůl směrem k Ayle. „Váš bývalý snoubenec doufal, že když Nallyinu donutí zamilovat se, tak vás Vell-Fern opustí a on se tak bude moci stát současným manželem, že?“ „Ano,“ paní z Marry si hřbetem ruky otřela slzy stékající pomalu až k bradě. „Jenže, pak Vannyho něco vyděsilo. Myslela jsem, že má výčitky kvůli mně, ale…“ K Vallvale až nyní dolehl hluk, jenž už nějakou chvíli pronikal i přes zavřené dveře do výslechové místnosti. V okamžiku, kdy rozeznala rozhořčený výkřik jednoho z jejích podřízených Ne, tam nemůžete! se dveře rozrazily a několik set letá upírka bez sebemenších skrupulí napochodovala až před Vallvalu. „Můžete mi vysvětlit,“ spustila rozhořčeně, „proč mi vyhrožujete?!“ „Paní Bey–“ „Ten… ten váš mistr mi naběhnul do kanceláře a vyděsil mi klientku! Kars je propuštěný, jasné?! A já nevím, kde je!“ A jak galéra vplula, tak zase plynule vyplula, aniž by za sebou zanechala jedinou známku své přítomnosti. Tedy, pokud nepočítáme Vallvalin slastný obličej. Vallvala kývla na ostrahu. „Pro dnešek jsme skončili, paní z Marry. Strážníci vás odvedou do cely.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222002