98
Na převážnou většinu krizových jevů by však měl být člověk v po třebné míře připraven: – měl by mít základní teoretické vědomosti o většině hrozeb, – měl by vědět co má v dané situaci udělat, na koho se obrátit o pomoc, – měl by umět pomoci sám sobě i dalším postiženým, – měl by být na možné krizové jevy i materiálně zabezpečen. Krizový manažer musí mít takové vlastnosti, aby uměl pomoci sobě, jiným a mohl vést kolektivy ke zmírnění následků krizových jevů ří zením provádění záchranných a likvidačních prací s cílem uvedení do běžného stavu. Možné zásady činnosti krizového manažera by mohly zahrnovat tyto body: – promyslet a naplánovat možné varianty řešení krizových jevů, – průběžně procvičovat nasazení pracovníků (včetně mluvčích), – vždy být připraven na řešení té nejhorší varianty. K tomu musí: – trvale monitorovat rizikové jevy a – prověřovat reálnost zpracovaných plánů (krizové plány, plány krizové připravenosti, dokumentace hospodářské mobilizace), – vždy přebírat iniciativu v: – podávání informací o krizi, případně o narůstání rizikových fak torů, – informování médií, – neodkládání činností, které jsou nevyhnutné, – zabránit šíření paniky: – být prvním, kdo informuje o krizi, – nevěřit všem informacím z médií (případně si je ověřovat), – vyvarovat se nepromyšlené činnosti, – přijímat preventivní opatření vůči stupňování a šíření krize, – každou situaci vyhodnotit z vícero aspektů (opakování pouze nega tivních zpráv může zapříčinit, žen situace se jeví horší jako je skuteč nost), – v průběhu krize se zabývat jen jejím řešením. K tomu: – přerušit ostatní činnosti a zabývat se jen krizí, – vyhodnotit si, co je v dané situaci nejdůležitější a prvořadé, – věnovat rozhodující pozornost zabezpečení spojení a pravidelné výměně aktuálních informací, – zrušit mimořádná opatření ihned po vytvoření potřebných podmí nek pro jejich zrušení,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220627