Jakoby se zlo utrhlo ze řetězu. Koncem září se v Mnichově sešly hlavy čtyř velmocí a rozhodly o odloučení pohraničních částí Československa a jejich přidělení k nově vznikající Německé říši. To už nebyla jen hrozba. Suverenita státu byla podkopána ve svých základech a po Rakousku se další národ ocitl tváří v tvář své zkáze. Druhá republika. Tak se říkalo Čechám od prvních říjnových dnů toho roku. Byla to doba neskonalého ponížení a nejistoty. Nádraží byla plná rodin vyhnaných ze Sudet. Vzrostla nezaměstnanost. A armáda, ve kterou tolik lidí věřilo, vyklízela bojiště chamtivému nepříteli bez boje. Všude po Praze stály ozbrojené kolony, všude seděly hloučky zrazených vojáků. Bylo těžké dívat se na to a nepropadnout skepsi. Ale život měl jít dál. Vše mělo fungovat, jakoby se nic nestalo. Továrny vyrábět, lidé pracovat. Kolem Slovanského domu projel černý vůz. Zahnul doprava a zastavil před bankovním domem. Daniel vystoupil na chodník. Nasadil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220268