pracoval jako automechanik, proto někdy trávil víkendy v garážích svých přátel a ta nefungující vozidla jim zdarma opravoval. Společenský klub Elks‘ a církev na něj vždy spoléhaly, když bylo třeba vést důležité, časově náročné výbory. Bob a Marian dávaly značnou část svých příjmů na charitu a neustále se účastnili benefičních a politicky výhodných společenských událostí. Tedy až do doby, kdy Marian propadla těm depresím. Bob pokaždé svým otevřeným, přívětivým chováním a neustálými dobrými skutky okouzlil i ty nerezervovanější z těch, kdo ho neznali, ale koně jej okamžitě prohlédli. Někteří se odmítli přiblížit k hrazení, za kterým stál, a jedna klisna dokonce sklopila uši dozadu, zvedla nohu a chystala se kopnout, když se jí pokoušel vemluvit sladkými řečmi. Bob byl přesvědčený, že ta zvířata jsou „hloupá a nebezpečná,“ dokud se na vlastní oči nepřesvědčil, jak příjemná jsou k jeho ženě, která už do té doby udělala se stádem značný kus práce. Jednoznačně taky viděl, jak se titíž koně uvolnili a přišli k němu, když konečně připustil, že je „možná trochu rozčilený“. Bob byl nejprve zmatený a zahanbený, bál se čelit vlastním potlačovaným emocím. Ale jakmile on i Marian pochopili zlost jako obrannou emoci, která se nabíráním na intenzitě mění ve vztek, sarkasmus, nudu, apatii a nakonec depresi, začali se na své manželské problémy dívat z jiné perspektivy. Bob se cítil využívaný a ždímaný, ačkoli si to nikdy vědomě nepřiznal. Zatímco se jeho mozek soustředil na odměny v podobě veřejného obdivu a prestiže, jeho tělo vřelo zlostí, že si nechá tak neuctivě narušovat vlastní hranice, až si nemohl pomoci a obrátil svůj potlačovaný vztek vůči osobě, které nejvíc důvěřoval. Bob nikdy Marian neuhodil ani ji veřejně neztrapňoval. Ale doma si jeho neustálé žertování o její váze, kritizování její neschopnosti pečovat o domácnost, jejích mateřských schopností a také jeho občasné výbuchy vzteku (které končily převrácenou židlí nebo rozbitým talířem) vybraly svou daň. „Bob byl někdy dost vystresovaný, měl toho hodně v práci i církvi,“ vysvětlovala Marian. „Vím, že mi nechtěl ublížit. Zkoušela jsem chodit po škole cvičit a udržovat domácnost v lepším pořádku, abych nás oba zbavila zbytečného stresu, ale někdy jsem byla příliš unavená, hlavně když u nás ještě bydlel náš syn. Po nějaké době jsem si už prostě nepřipadala tak sexy, jako jsem bývala.“ 104
1600211-S konem mezi svety_blok-BC.indd 104
19.08.16 14:36
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220122