98
Definiční pole reportáže Pojem reportáž je odvozen z latinského slova reporto, které znamená „odnáším, donáším“, a francouzského reportage, označujícího do druhé poloviny 19. století publicistickou zprávu.265 Tento žánr patří vedle fejetonu a eseje k nejvíce autorským formám ve světě žurnalistiky. Dějiny reportáže jako žánrové konvence jsou přehlídkou tvůrčích individualit. Reportáž patří k formám (kromě již výše zmíněného fejetonu a eseje), k nimž se ráda hlásí jak žurnalistika, tak literární věda. Mediální teoretici v ní spatřují jeden z publicistických žánrů, literární teoretici pak hraniční, velmi synkretickou publicisticko-literární formu. Definici nalezneme ve dvou základních polských terminologických příručkách z obou o blastí (Slovník literárních termínů, Slovník mediální terminologie), což svědčí o stabilní pozici této formy v obou komunikačně zaměřených disciplínách. První slovník nabízí heslo, jehož autorem je Janusz Sławiński, definující „reportáž jako publicisticko-literární žánr, k němuž řadíme díla informující o událostech, jichž byl autor přímým svědkem nebo účastníkem“.266 Autor hesla označil za prostor, v němž se žánr reportáže formoval, masmédia druhé poloviny 19. století (zprávy z cest, dopisy, deníky a paměti). Povšiml si také vzájemného působení reportáže a románové a novelistické prózy v oblasti narativních technik. Na pohraničí beletrie pak situoval typy reportáže spojující autenticitu vycházející z pramenů s fiktivní narací, psychologickými charakteristikami hrdinů a rozsáhlým komentářem vypravěče. Slovní mediální terminologie představuje v definici Kazimierze Wolného-Zmorzyńského a Andrzeje Kaliszewského reportáž jako „publicistický žánr objevující se v tisku, rozhlasu a televizi (…), jehož hlavním úkolem je představovat skutečnost prostřednictvím reportéra vystupujícího v reportáži v roli svědka prezentovaných událostí, pozorovatele, rekonstruující osoby nebo posluchače“.267 Autoři, na rozdíl od předchozí dwudziestolecia międzywojennego, Lublin 1971; Piechota, Magdalena: Jaka Ameryka? Polscy reportażyści dwudziestolecia międzywojennego o Stanach Zjednoczonych, Lublin 2002; Bauer, Zbigniew: Problem intermedialności reportażu międzywojennego, in: Reportaż w dwudziestoleciu mię dzywojennym, eds. M. Piechota a K. Stępnik, Lublin 2004, s. 41–52; Woźniakiewicz-Dzia dosz, Maria: O literackości reportażu, in: Reportaż w dwudziestoleciu międzywojennym, op. cit., s. 93–101. 265 Srov. Litwin, Jadwiga: Język i styl polskiego reportażu, Rzeszów 1989, s. 6; Wojtak, Maria: Gatun ki prasowe, Lublin 2004, s. 268; Wolny-Zmorzyński, Kazimierz – Kaliszewski, Andrzej – Furman, Wojciech: Gatunki dziennikarskie. Teoria, praktyka, język, Warszawa 2006, s. 56. 266 Heslo Reportaż, in: Słownik terminów literackich, ed. J. Sławiński, Wrocław 1988, s. 431. 267 Heslo Reportaż, in: Słownik terminologii medialnej, ed. W. Pisarek, Kraków 2006, s. 186.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219548