Georgina Guthrie
Usmál se, obešel stůl a vzal ji do ruky. Pak si položil chodidlo na konferenční stolek a kytaru na koleno. Kdo byl tak zatraceně sexy v sedm hodin ráno? No vážně? „Co kdybych ti zahrál takovou drobnost, co jsem se naučil, když jsem byl puberťák? Jsi připravená?“ „Rozhodně.“ Nadšeně jsem se zpříma posadila. Zahrál prvních pár tónů a obratně měnil akordy. Neměla jsem ani ponětí, co je to za píseň, ale vypadal k sežrání. Došlo mi to ve chvíli, kdy začal pískat – byla to „Patience“ od Guns N’ Roses. Daniel pokračoval v hraní a pískal, jako by mu šlo o život. Pokusila jsem se k němu přidat, ale ten jeho vážný výraz mě přinutil se smát. „Umíš fantasticky pískat,“ zahihňala jsem se. „Takže jsem tvoje pískací múza?“ „Jo, mimo jiné.“ Zahrál ještě pár akordů, zazpíval úvodní slova, ale pak zničehonic přestal hrát. „Heh. Kdo by to řekl, že slova o trpělivosti z písničky od Guns N’ Roses se stanou mým životem?“ „Já vím. A očividně jí budeme potřebovat ještě víc,“ odpověděla jsem. „To je pravda. Asi bych měl změnit téma své dizertační práce. Nemyslím, že by někdy někdo tak zblízka odhalil, že Axl Rose je textařský génius.“ Daniel vrátil kytaru zpátky do stojanu. „No a kvůli komu ses tuhle písničku naučil?“ zeptala jsem se a skoro se bála slyšet odpověď. „Kvůli Bradleymu, samozřejmě.“ Daniel zvedl oči v sloup. „A taky si myslím, že umím kompletní diskografii Rush. Přinutil mě se naučit všechny jejich písničky, aby mohl předstírat, že je Neil Peart.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219516