„Ano. A také bych ráda kolem všech teras. V takovémhle prostředí jeden neví, kam se lidé rádi obrátí. Pohybují se vůkol, tuhle nebo támhle si dají něco k pití— a nedá se předvídat, kde se co bude dít.“ Kathy přikývla, jako by dobře znala všechny ty potíže, se kterými se fotografové smetánky setkávají. A obrátila se k Philippovi. „A co vy, Philippe? Jaké vy plánujete přípravy?“ „Já bych zcela určitě uvítal seznam hostí, abychom neudělali nějaké chyby ve jménech, když se to vytiskne. A od vás bych rád slyšel několik tipů.“ Kathy opět přikývla a vypadala potěšená, že se zúčastní tvůrčího procesu. „Cokoliv, co budete chtít.“ „Dobře. Předem bych vás rád ujistil, že Salut! není jedním z těch časopisů, které se specializují na skandály. Znáte to: fotky chlapíka v křoví s manželkou někoho jiného. Nebo jak se někdo někde válí namazaný. Nebo boxování na tanečním parketu. Tohle necháváme jiným, v Anglii jim říkají bulváry. My se snažíme ukázat přitažlivé a zajímavé lidi, dobře oblečené, jak se baví.“ „To mě těší,“ řekla na to Kathy, která ze zkušenosti věděla, jak se mohou zachovat cizí lidé, jež někdo pozve. Cizí nebo ne, z jednou pozvaných se stávají přátelé. „Tím chci říci, že naši hosté jsou naši přátelé, a nerada bych se jich nějak dotkla.“ „Bez starostí. Ale tohle je právě to, kde potřebuji vaši pomoc. Budete mě muset upozornit, jestli někteří z vašich hostí mají — jak bych to správně podal — zvláštní přání.“ Kathy pozvedla obočí. Znělo jí to mírně dvojsmyslně. „Jako kupříkladu?“ Philippe se zazubil „Nic háklivého. Například jsou dámy, které se rády fotografují jen z určitého úhlu; jsou pánové, kteří se neradi fotografují s brýlemi nebo cigaretou. Může se to zdát jako detail, ale má to svoji důležitost. Mimi je vynikající v tom, jak si tyhle detaily zaznamená. Ona má ráda záběry přirozené, bez pózování, a tak kdybyste jí občas mohla něco pošeptat do ouška, moc by to pomohlo.“ 107
mayle_diamanty.indd 107
13.7.2016 12:46:10 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219211
„Beru,“ řekla na to Kathy. Všichni tři si prošli terasy kolem domu a kolem bazénu a Mimi si vše nafotografovala. Kathy nadšením téměř poskakovala: už věřila, že to bude pamětihodný večírek, a byla nadšená tím, že se setkala se dvěma lidmi, s nimiž se jí bude tak skvěle spolupracovat. Zcela zřetelně dva drahoušci. Cestou zpět do Marseille Mimi i Philippe uvažovali jako obvykle o tom, co by večer mohl přinést. Bude to vlažná aféra, jak předvídal Philippe, nebo něco šťavnatějšího, co by potěšilo čtenáře časopisu Salut!? „Nedělal bych si s tím starosti,“ řekl Philippe. „Když budeme potřebovat, můžeme si říct Eleně a Samovi, aby přispěli něčím mírně risqué. Už jsi je někdy viděla, jak tančí tango?“ „To muselo být předtím, než jsem je poznala. Tys je někdy viděl?“ „Na jedné party v L. A. Senzace.“ Sam nevěda, že o něm uvažují jako o hvězdě večírku u Fitzgeraldových, se spolu s Reboulem probíral dvěma dalšími spisy od policie, které jim obstaral Hervé. Byly depresivně podobné té původní zprávě. Podobná podrobná formulace, a dokonce stejné matné a univerzální závěry. Sam se opřel dozadu a potřásal hlavou. „Myslíš, že je to takhle učí na policejní akademii? Zprávy z Místa činu, číslo 101?“ „Milý chlapče,“ pravil Reboul, „musíš pamatovat, že jsme ve Francii. Vše a cokoliv ve spojení s francouzskou byrokracií má svůj oficiální systém a svoje oficiální formuláře. Ty je třeba pečlivě vyplnit, podepsat, kontrasignovat a orazítkovat, dříve než se to založí a zapomene. Toto je země, v níž se i zdánlivě jednoduchý právní případ může táhnout po desetiletí. Nepočítej s tím, že se v úředních zprávách toho příliš dočteš. Obávám se, že inspiraci budeš muset hledat jinde.“ „Jasně. Já totiž mám dojem, že vím, kam se budu muset dívat. Viděli jsme dům u Castellaciových a rád bych se podíval 108
mayle_diamanty.indd 108
13.7.2016 12:46:10 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219211
ještě na jeden či dva z těch dalších, ve kterých došlo k loupežím. A pokud možno se setkal s majiteli. Myslím, že tu je určitá spojitost. Z toho, co jsem až doteď zjistil, mi připadá, že všechny tři případy mají společné rysy: beze stopy vloupání, beze stopy násilného otevření trezorů, kromě klenotů nic nebylo odcizeno, a žádné stopy. Takže pokud by se tohle týkalo jen jediné krádeže, podezříval bych pachatele uvnitř. Ale tří? To podle mého úsudku ukazuje na dobře informovaného pachatele či skupinku, která si našla cestu, jak obejít moderní zabezpečovací systémy. Tak tomu bývá.“ Reboul se usmál, naklonil se vpřed a poplácal Sama po rameni. „Uvidím, co pro to budu moci udělat. Ale, Same, určitě se ti bude chtít trávit čas tímhle? Nebylo by lepší věnovat se plně radovánkám s kouzelnou Elenou?“ „Kouzelná Elena se plně věnuje radovánkám s novým do mem a je ráda, že mě zaměstnává něco, s čím mám dost práce. Ona dobře ví, že mě tahle záležitost přímo fascinuje, a zdůraz nila mi, a to nejednou, že to znamená, že ji nevyrušuji v průběhu důležitých rozhodnutí týkajících se instalací.“ Reboul se musel zasmát a pohlédl na hodinky. „Zdá se mi,“ řekl, „že nastala vhodná chvíle na sklenku rosé, a řeknu ti něco nejen zajímavého, ale i překvapujícího. Rosé se teď stalo ve Francii natolik populární, že se ho vypije více, než se ho vyrobí, a je riziko, že je budeme muset dovážet, abychom uspokojili poptávku. Umíš si něco takového představit? Jak se časy mění. Určitě jsi slyšel staré pořekadlo, které milují snobi přes víno: ‚Rosé — dříve, než ho vyrobíš, vypiješ ho, dříve, než ho vypiješ, vyčuráš ho.‘ Teď už se to tak často neříká. No nic, má drahá Monika tam v dáli v Hongkongu měla takový strach, že nám tady ve Francii rosé dojde, že se vydala ke svému místnímu čínskému obchodníkovi s vínem a objednala u něj, aby mi poslal tohle.“ Sáhl do ledničky pod barem a vyňal z ní láhev křiklavě růžové tekutiny. Na nálepce se skvěla kresba slavné čínské zdi 109
mayle_diamanty.indd 109
13.7.2016 12:46:10 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219211