104
Dominique de Saint Pern
bavená. Fenka na ni upírala vlahý pohled a lehce se chvěla. Karen ji vzala do náruče, mazlila se s její jemnou, šedostříbrnou srstí, zabořila do ní nos a pak ji opatrně postavila na zem. Co se s nimi stane, bude-li muset opustit Keňu? Vrátila se ke své práci, tedy k vyhloubení šesti jamek v pravidelných rozestupech pro pivoňky „Vévodkyně z Nemours“, které jí poslala jedna starší dáma z Kodaně. Zasadí je, i když ví, že je nikdy neuvidí kvést. Jakmile byly jamky připravené, opatrně do nich vložila sazenice a holýma rukama k nim přihrnovala hlínu. V hlavě se jí znovu vynořila včerejší scéna. Absurdní, nepřiměřená, hloupá. Byla na sebe naštvaná. Překročila meze? Ale co! Až se Denys vrátí, omluví se mu, určitě pochopí, že měla nervy na pochodu. Farah se před ní objevil, aniž ho slyšela přicházet. A ještě měl v ruce dopis. „Bwana Denys.“ Usmíval se. Karen přehlédla své sazenice, které se vítězně tyčily nad masou hlíny, a nařídila zahradníkovi, aby uklidil nářadí. Pak, spolu se psy, vešla do domu. Sebevědomě se usadila v chladu své pracovny a otevřela dopis. Jeho obsah ji zaskočil. Denys vysvětloval, že ho její včerejší výroky rozrušily, ale že pochopil její argumenty. Lituje, že hovořila jen o negativních stránkách celé situace. Zastaví se na farmě, ještě než pojede do Londýna vyřídit nějaké záležitosti, a pokusí se domluvit jí schůzku s princem. Do té doby bude bydlet v Muthaize a během dne k ní pošle Kamaua, aby mu z farmy přinesl nějaké důležité papíry a župan. Pochopila, že zašla příliš daleko. 13 Na iniciátorovi celé této hrůzy si vymohla odklad. I když ten starý nabob skřípal zuby. Zůstane až do příští sklizně a možná ještě déle, dokud nebudou pytle naplněny kávou. Uhrála šest měsíců. Devátého června 1931 odjede. Farma byla prodána v dražbě, nucený prodej. Z buše se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS219030