maticovým Když nahradili nekladná čísla hodnotou NEPRAVDA a v buňce Q14 udělali průměr těchto čísel. Poslední dvě operace lze však udělat jediným maticovým vzorcem umístěným v buňce Q4 na obr. 101, řádek vzorců.
Obr. 101: Průměr kladných čísel.
Příklad: Součet platů všech zedníků v databázi Lidé (obr. 65). Maticově porovnáme sloupec povolání s buňkou F6. Dostaneme matici stejných dimenzí jako sloupec povolání s obsahem Pravda (1) a Nepravda (0). Touto maticí vynásobíme matici platů (nenásobíme funkcí Součin.Matic, ale operátorem hvězdička, který násobí matice „po prvcích“, podobně jako se dělá součet matic). Na místě Pravda (zedníci) budou platy zedníků, jinak zde budou nuly. Výslednou matici sečteme. Vyjádřeno jedním vzorcem {=SUMA((F2:F39=F6)*G2:G39)}. Výsledek vzorce je v buňce I3 obr. 102.
Obr. 102: Podmíněný průměr maticově.
Příklad: výpočet průměrného platu zedníků. Použijeme vzorec {=PRŮMĚR(KDYŽ(F2: F39=F3;G2:G39; NEPRAVDA))}. Výsledkem funkce Když bude matice obsahující platy zedníků na stejném řádku, ve kterém je v databázi zedník. Ostatní řádky obsahují NEPRAVDA. Z této matice počítáme průměr. Na obr. 102 je tento výpočet v buňce I13. v buňce I11 je pro kontrolu výpočet funkcí DPrůměr. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218983