98 / Moderní metody řízení nákladů
cházející časové periodě. Druhým krokem je odhad celkových nákladů organizace za daného objemu výstupu. V rámci třetího kroku je následně vypočtena předem stanovená režijní přirážka. Objem režijních nákladů, které jsou tímto způsobem přiřazeny zakázce, zpravidla neodpovídá skutečné výši režijních nákladů, které byly v souvislosti se zakázkou spotřebovány. Skutečné režijní náklady nejsou zakázce přiřazeny, protože kdyby takovéto přiřazení bylo možné, jednalo by se o přímé náklady, nikoliv náklady nepřímé (režijní). Režie přiřazená zakázce vyjadřuje pouze podíl na celkové očekávané režii v daném roce. Tradiční nákladový systém, který byl v této kapitole popsán, přiřazuje režijní náklady zakázce tak, že násobí předem stanovenou režijní přirážku objemem spotřebované rozvrhové základny na dané zakázce. Režie může být přiřazena jako součást hodinové sazby přímých nákladů nebo může být celková režie přiřazena až na konci – v momentě, kdy je celá zakázka dokončena. V případě, že zakázka není na konci zúčtovacího období dokončena, měla by být režie zakázky přiřazena z důvodu evaluace hodnoty rozpracované výroby.
5.1.4 Důvody využití předkalkulované režijní sazby Místo výše popsané předkalkulované režijní přirážky či sazby lze využít také režijní přirážku, která je vypočítána na základě skutečně evidovaných minulých dat v určitých časových periodách (měsíčních, čtvrtletních, ročních). Pokud je režijní přirážka kalkulovaná na základě historických měsíčních či čtvrtletních dat, existuje významné riziko, že hodnota této přirážky bude v jednotlivých obdobích kolísat. Toto kolísání mohou ovlivnit například sezónní náklady (jako náklady na vytápění). Hodnota přirážky může být také významně ovlivněna vytížením kapacit a kolísající hodnotou spotřeby rozvrhové základny. Výsledkem takové kalkulace může být výstup, kdy dvě identické zakázky realizované v rozdílných časových periodách mohou být zatíženy rozdílnými režijními náklady. Řada manažerů považuje takovéto fluktuace v alokaci nepřímých nákladů za nežádoucí. Z důvodu eliminace těchto výkyvů by měly být režijní sazby kalkulovány na základě alespoň ročních period. Pokud je však režijní sazba kalkulována na základě ročních režijních nákladů a objemu činností (rozvrhových základen), bude skutečná hodnota režijní přirážky zjištěna až na konci takto kalkulovaného období.
5.1.5 Volba rozvrhové základny pro režijní náklady Problematikou volby správné rozvrhové základny jsme se již zabývali v kapitole 3 a dále se na ni podíváme v části věnované přirážkové kalkulaci. V ideálním případě by měla zvolená rozvrhová základna využitá pro stanovení předkalkulované režijní přirážky ovlivňovat (drive) režijní náklady. Pro označení takového typu rozvrhové základny se používá také označení vztahová veličina (cost driver). Vztahová veličina je určitý faktor (jako strojové hodiny, počet obsazených lůžek, počet expedovaných palet nebo počet letových hodin), který způsobuje vznik režijních nákladů. V případě, že je stanovená rozvrhová základna využita pro výpočet překalkulované režijní přirážky a tato přirážka výši režijních nákladů neovlivňuje, budou náklady kalkulovaného produktu zkresleny. Například pokud jsou přímé mzdové náklady použity pro alokaci režijních nákladů, ale ve skutečnosti má jen velmi malá část režijních nákladů souvislost se mzdovými náklady, budou produkty s vysokým podílem přímých mzdových nákladů nákladově nadhodnoceny (overcosted).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218707