Třídila jsem informace. „Chcete mi naznačit, že má tu nohu zlomenou právě teďka? A proto ty léky potřebuje? Že má nohu v sádře?“ Založil ruce v bok a přísně si mě prohlédl. „A vy o tom nevíte?“ Rozhodila jsem provokativně pažemi a odlepila se od stěny. Tak silnou kávu jsem musela ustát na nohou. „Takže má nohu v sádře?“ zeptala jsem se znovu. „Ano.“ „Jak dlouho se taková zánártní kost léčí, tedy vzhledem k jeho věku?“ neodpustila jsem si dovětek. Svraštil čelo a chvíli přemýšlel. „Zánártní kost je dosti choulostivá. Běžná imobilizace bývá klidně pět týdnů. Záleží ale také na místě zlomeniny. Jestliže je blíže středu kosti může se doba léčby protáhnout klidně i na tři měsíce.“ Pět týdnů nebo tři měsíce už nehrály roli, Lyso byl venku příliš krátce a naposledy vydechl před osmačtyřiceti hodinami. „Předpokládám, že jste profesionální nemocnice a zjišťovali jste si, kdy k té fraktuře došlo.“ „Ano, mám k dispozici veškeré informace včetně rentgenových snímků. Zákrok prováděli na chirurgii tady u nás v nemocnici. A stalo se tak před necelým měsícem. Operoval ho kolega Klinger.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS218096