Obě měly „ďábla“ v těle a moc hezky se na ně koukalo, když tančily. Problém byl v tom, že děvčata tanečníky odmítala, a tanečníci odmítali tančit s jinými ženami. Byl jsem bezradný. Až po několika hodinách se na parketě objevilo několik párů, ale většina mužů seděla jako v kině nebo na píp šou a očima hltali naše učitelky! Dokonce dva z nich si beze studu přinesli své videokamery a začali si mladé ženy točit při tanci. Když začaly snídaně, snad všichni muži je zvali ke svým stolům. Co ale udělaly? Sedly si k mému stolu, protože jsem byl jediný, kdo je nezval. Hned jsem zaregistroval nenávistné pohledy mužů, kterým jsme se museli s děvčaty upřímně zasmát. Po snídani jsme se chystali na výlet auty, no to byla scéna! Majitelé aut se div nepoprali a v každém případě se pohádali, které auto je lepší, a to už přestávala být legrace. První za mnou přišly dámy středního věku a na rovinu se mne ptaly, co se to s muži jejich věkové kategorie děje. Byl jsem bezradný a jen jsem i nadále pozoroval, že odmítání mužů je přivádí mimo rozumné chápání. Všude za naší dvojicí žen chodil zástup asi deseti mužů. Když si sedly na bar, byl do minuty obsypán muži. Když šly tančit, hned okolo nich byl kroužek kroutících se pánů. Snad jen nápis „ženy“ zastavil tento zpitomělý dav mužů, aby nešli za dívkami až na záchod! 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217921