John Lutz Je fascinující, jak rozmanitými způsoby lze využít jeden a tentýž předmět. Například opasek – drží člověku kalhoty, ale zároveň může posloužit i k něčemu úplně jinému. Když se ráno asi o deset minut opozdil se vstáváním do školy, zatřásla mu matka postelí tak prudce, jako by je za sáhlo zemětřesení. „Být tebou, dala bych si dnes ráno velký pozor,“ řekla. „Když zmeškáš školní autobus, půjdeš pěšky. Nic jiného ti nezbývá.“ „Kde jsou všichni?“ zeptal se Jordan, ačkoliv slyšel, jak otec chrápe. „Spí. Dám ti Kentovu omluvenku, že ho bolí břicho. Vez meš ji do školy a odevzdáš třídnímu učiteli. Nebo řediteli. Nebo někomu ve sborovně.“ „Proč nemůžu zůstat doma i já a taky se vyspat?“ „Jak by to vypadalo, kdybyste byli nemocní oba zároveň?“ „No nijak. Myslím…“ „Prostě vstaň a fofrem se obleč, ať jsi na silnici dřív, než se tam objeví autobus. Ledaže by ti to včera večer nestačilo a chtěl bys dostat přidáno.“ „Ne,“ řekl Jordan. „Už ne.“ Nebyl si jistý, jestli zrudl ve tváři kvůli bolesti nebo pocitu zahanbení. Dokázal vylézt z postele a zůstat rovně stát. Zadek a zadní stranu stehen měl v jednom ohni a bolelo ho celé tělo. „Hejbni sebou,“ řekla matka. „Sprcha tě probere. Přichys tám ti k snídani vločky a pak si půjdu ještě lehnout.“ Odšoural se nahý do koupelny. Autobus však dnes opravdu zmeškat nechtěl. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217584
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.