velký rozklad
firma podniká dodnes, zatímco podnik Hadleyových, jenž nesl název City Flour Mills, nikoliv. Místní porota totiž sice rozhodla ve prospěch Hadleyových, ale odvolací soud v Londýně její rozhodnutí zvrátil. Případ Hadley versus Baxendale tak podle amerického soudce a právního experta Richarda Posnera zakotvil zásadu, „že pokud je riziko ztráty známo jen jedné ze smluvních stran, není druhá strana zodpovědná za případnou vzniklou ztrátu“.30 O soudci siru Rogeru Cromptonovi, který případ rozhodoval, se později říkalo, že „neuznával představu, že obecné právo se neustálým růstem přizpůsobuje neutuchajícímu přílivu okolností souběžně s tím, jak se společnost vyvíjí“.31 Rozhodně to však už neplatilo pro odvolací soudce, barony Aldersona, Parkea a Martina, kteří – slovy novodobého komentátora – „přetvořili hmotný zákon o náhradě škody za porušení smluvní povinnosti“. Alderson se řídil úvahou, že „jediné okolnosti… s nimiž žalobci obeznámili žalovaného“ při uzavírání smlouvy představovala skutečnost, že jde o mlynáře, kterým se rozbila mlýnská hřídel. Nepadla přitom jediná zmínka o „zvláštních okolnostech“, totiž že mlýn přerušil provoz a opožděné dodání nové hřídele bude mít za následek ztrátu zisku. Navíc bylo (podle Aldersona) „očividné, že v nesmírném počtu případů, kdy mlynáři za běžných okolností posílají rozbité hřídele třetím stranám s pomocí dopravců“, není nutné pozastavovat chod mlýna a nedochází ani ke ztrátě zisku po dobu, kdy je hřídel přepravována, jelikož většina mlynářů má k dispozici náhradní hřídel.32 Ztrátu zisku tudíž nebylo možné započítávat do odhadované škody. 102
Ferguson sazba 13.indd 102
29.1.2016 14:08:40 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216823