Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat ztrátu svého zaměstnání, to, že se velmi zadluží, budou lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze či unikli placení dluhů. Postižení popisují intenzivní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami o hraní a okolnostech, jež tuto činnost doprovázejí. Toto zaujetí a puzení se často zvyšuje v období, kdy je život stresující. K diagnostickým vodítkům patří trvale se opakující hráčství, které pokračuje a často i vzrůstá navzdory nepříznivým sociálním důsledkům, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života. Patologické hráčství bychom měli rozlišovat od: hráčství a sázení (časté hraní pro vzrušení nebo jako pokus vyhrát peníze: lidé této kategorie budou svůj zvyk pravděpodobně držet na uzdě, když budou muset čelit těžkým ztrátám nebo jiným nepříznivým důsledkům); nadměrného hráčství u manických pacientů; hráčství u sociopatických osobností (u těchto jedinců se vyskytuje širší trvalá porucha sociálního chování, která se projevuje agresivními činy nebo jinak výraznými projevy nedostatku zájmu o jiné osoby a jejich city). Nešpor (1999, 2011) dodává, že pokud typický patologický hráč páchá trestnou činnost, dopustí se jí až poté, co se stal patologickým hráčem. Sociopatická osobnost se trestné činnosti zpravidla dopouští ještě před tím, než začne intenzivně hazardně hrát. Patologické hráčství je definováno různými zdroji (MKN-10, DSM-IV, SOGS aj.) odlišně. Nejpřesnější diagnostický model nabízí na příkladu internetu patrně Griffiths (2006). Patologické hráčství se dle autora projevuje následujícími znaky: Salience – aktivita stane nejdůležitější aktivitou v jedincově životě a dominuje myšlení (zaobírání se internetem), pocitům (bažení) a chování (deteriorizace sociálního jednání). Změna nálad – subjektivní zážitky, které jsou popisovány jako důsledek vystavení se internetu (pocity vzrušení, stav flow nebo paradoxně uklidňující pocity úniku a znecitlivění). Tolerance – proces, kdy dochází ke zvýšení potřeby časové a obsahové expozice k dosažení původního efektu. Abstinenční příznaky – nepříjemné pocity a/nebo fyzické důsledky náhlého snížení nebo přerušení expozice internetu (podrážděnost, náladovost). Konflikt – konflikty mezi závislým a blízkými osobami (interpersonální konflikty), konflikty s jinými aktivitami (zaměstnání, společenský život, koníčky a zájmy) nebo intrapsychické konflikty v samotném uživateli (ztráta kontroly) plynoucí z aktivity. Rekurence – relapsy, kdy se mohou původní vzorce jednání navrátit i po mnohaleté přestávce na stejné nebo dokonce vyšší úrovni.
——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216819