halo. Důvodem ohleduplnosti vůči členům rodiny nebyl výraz humánnosti, nýbrž výsledek dobrého vyhodnocení situace. Manželky, ale také dcery byly zpravidla výborně vyškolené asistentky, které praxí získaly velké zkušenosti v oboru. Nové vedení města klasifikovalo zřízení lazaretu jako zřetelně vstřícný krok a snažilo se, aby Andrej Andrejevič přijal funkci městského radního pro zdravotnictví. Ten bez zaváhání souhlasil. Ne kvůli vlastní budoucnosti, mnohem více z přesvědčení, že se jedná o funkci, která mu umožní pomoci mnoha lidem a zmírnit následky revolučních praktik. Očekával a také dostal podporu nového komisaře, který měl skutečný zájem o spolupráci s místními osobnostmi. Oba se shodli v tom, že každý odpor proti revolučním silám přináší nesmyslné krveprolití a že právě v prvním období společenských změn je nutné zachovat klid. Umírněný vyslanec revoluce dával najevo, že i jím zásahy „rudých fanatiků“ hluboce otřásají a že po uklidnění situace počítá s podporou všech skupin obyvatelstva. Argumentoval přitom velkou podporou myšlenek revoluce ze strany intelektuálů a umělců. „Šlechta si bude muset utáhnout opasek a vzdát se svých přivilegií,“ řekl. „Největší starosti mi ale dělá církevní moc, která má nadále velký vliv především na venkovské obyvatelstvo. Proti té budeme muset postupovat tvrději,“ prohlásil v jedné z četných velmi otevřených diskuzí s Andrejem Andrejevičem strážce nové, na vratkých nohách stojící státní moci. Nesmělí, často velmi mladí rudoarmějci neodpovídali v žádném případě Alexandřině představě o vrazích jejích rodičů. Bylo jí známo, že ty nejhorší zločiny nepáchají 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216777