Rusko-ukrajinské vztahy
40 procent. 700 ukrajinských měst leželo v troskách, 28 000 vesnic lehlo popelem, 16 000 průmyslových podniků a 28 000 kolchozů bylo zcela zruinováno. Ve válce zahynul každý šestý Ukrajinec – to vše jsou ztráty převyšující celosvazový průměr. Tyto statistiky nejsou objevné, obsahuje je každá encyklopedie o druhé světové válce. Avšak poměrně neznámou kapitolou je samotná účast Ukrajinců na jejích frontách. Většinou se bere v úvahu jen bojiště ve východní Evropě a Ukrajinci se dělí na ty, kteří bojovali v řadách sovětské armády, a na ty druhé, kteří v Ukrajinské povstalecké armádě bojovali na straně Němců proti bolševikům. Zapomíná se na fakt, že do války Ukrajina nebyla fakticky samostatným, nezávislým státem, ale byla rozdělena mezi čtyři státy, a že miliony Ukrajinců zejména po Říjnové revoluci, avšak i před ní, emigrovaly do zahraničí a tam vytvářely rozsáhlé diaspory, které byly velmi aktivní. Proto neudivuje, že například v americké a kanadské armádě sloužilo na 40 000 Ukrajinců. Byli mezi účastníky francouzského odboje, k němuž dezertovali mnozí, kteří byli do Francie vysláni ve strážních oddílech hlídat zajatecké tábory a zběhli. Ukrajinci se nacházeli v polských jednotkách armády generála Wladyslawa Anderse, která bojovala po boku Britů v Libyi, Egyptě a v Itálii, stejně jako v polské armádě, jež se vytvořila na polském území podobně jako československý armádní sbor generála Svobody. V něm bylo v roce 1943 z patnácti tisíc příslušníků jedenáct tisíc Ukrajinců, počítáme-li mezi ně kromě českých starousedlíků i ty zakarpatské Rusíny, kteří v roce 1939 utekli před Maďary do SSSR. Nejdříve byli odsouzeni do pracovních táborů, než si je generál Svoboda vyžádal pro svůj sbor. Celkem uteklo před fašismem do SSSR 30 000 Zakarpatců, ale Stalin je na základě sovětsko-německé dohody nechal zavřít do pracovních táborů. Podobně tomu bylo s Ukrajinci i v maďarské a rumunské armádě, které válčily po boku Němců. Hráli významnou roli v uzavření míru mezi maďarskou a Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA). Ukrajinci bojovali na straně srbského monarchisty Draža Mihailoviče i Titových jugoslávských partyzánů. Na svém území, které bylo největším bojištěm druhé světové války, vytvářeli vlastní bojové síly, ale opět to nebylo tak jednoznačné. Bohužel
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216382