Nová společnost s ručením omezeným - aktualizované vydání (Ukázka, strana 99)

Nová společnost s ručením omezeným

• Oprávněná osoba O neplatnosti usnesení může soud rozhodnout jen na návrh oprávněné osoby. Neplatnosti usnesení valné hromady se může domáhat každý společník, jednatel, člen dozorčí rady (je-li zřízena) nebo likvidátor (§ 191 odst. 1 ZOK).

X Obchodní zákoník umožňoval, aby se neplatnosti usnesení valné hromady dovolával i insolvenční správce (§ 131 odst. 1 ObchZ).

• Důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Usnesení valné hromady je možno napadnout pro rozpor usnesení se společenskou smlouvou, právními předpisy nebo dobrými mravy (§ 191 ZOK). Rozpor přitom může spočívat jak v obsahu usnesení (usnesení například odnímá jednateli působnost, kterou mu podle zákona o obchodních korporacích odejmout nelze), tak i v proceduře jeho přijímání (například vadně svolaná valná hromada). Aby nedocházelo k prohlášení usnesení valné hromady za neplatné pro nevýznamné chyby, upravuje zákon případy, kdy soud neplatnost nevysloví (§ 191 odst. 1 ZOK, § 260 NOZ, viz níže).

X Oproti obchodnímu zákoníku je nově možné, aby se oprávněné osoby domáhaly neplatnosti usnesení i pro rozpor s dobrými mravy.

• Protest Zákon o obchodních korporacích zavádí nové omezení pro společníka (nikoliv pro jiné oprávněné subjekty), který se chce dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady. Podle nové úpravy se společník může neplatnosti usnesení valné hromady dovolávat, pouze pokud byl proti usnesení podán protest (§ 192 ZOK). Zákon zároveň upravuje případy, kdy společník může napadnout usnesení valné hromady, aniž by vznesl protest. Jedná se o následující případy: (i) protest není zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady, (ii) společník nebyl na valné hromadě přítomen a (iii) důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na valné hromadě zjistit (§ 192 odst. 2 ZOK).

Zákon o obchodních korporacích neupravuje formu protestu společníka, požaduje nicméně, aby protest byl součástí zápisu o valné hromadě. Z ustanovení o povinných náležitostech zápisu z jednání valné hromady vyplývá, že protest je zapsán pouze v případě, že o to společník požádá [§ 189 odst. 1 písm. f) ZOK]. Je tak třeba vycházet z toho, že protest může být vznesen jak ústně, tak i písemně a jeho součástí by měla být žádost o zapsání protestu do zápisu. Protest přitom musí být odůvodněn. To je mimořádně důležité, neboť usnesení valné hromady lze podle zřejmě převažujícího názoru literatury napadnout pouze z důvodu, pro který byl vznesen protest. Výjimkou je případ, kdy by důvody pro neplatnost usnesení nebylo na dané valné hromadě možno zjistit. Pokud byl proti usnesení podán protest, může se neplatnosti usnesení domáhat kterýkoliv ze společníků, byť on sám protest nepodal.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216283

Postavení společníků

Příklad Společník A se na valné hromadě domnívá, že přijímané usnesení odporuje společenské smlouvě. Ústně proto sdělí, že podle jeho názoru usnesení odporuje článku XY společenské smlouvy a že žádá o zanesení svého protestu do zápisu. Rozhodne-li se společník A později domáhat neplatnosti usnesení u soudu, musí svůj návrh odůvodnit právě rozporem s článkem XY společenské smlouvy.

Společník B se valné hromady zúčastnil, protest proti žádnému usnesení ale nevznesl. Přesto může žalovat na neplatnost usnesení valné hromady, proti kterému byl vznesen protest jiným společníkem (například společníkem A). Návrh je přitom třeba opřít o důvody, které uvedl protestující společník. Krom toho se může domáhat neplatnosti usnesení, proti kterým žádný protest vznesen nebyl, pokud důvody neplatnosti usnesení nebylo na dané valné hromadě možno zjistit.

Společník C se valné hromady nezúčastnil. Ze zápisu z jednání valné hromady zjistí, že usnesení bylo přijato v rozporu s požadavky zákona o obchodních korporacích (například usnesení nebylo přijato požadovanou většinou). Společník C se může u soudu domáhat neplatnosti usnesení, byť proti usnesení protest nebyl vznesen.

Zákon o obchodních korporacích nestanoví žádné omezení stran doby, kdy je možno vznést protest. Podle našeho názoru je protest možno vznést kdykoliv během zasedání valné hromady, a to jak před přijetím daného usnesení, tak po jeho přijetí (a to i po projednání dalších bodů valné hromady).

X Obchodní zákoník protest sice znal, ale byl zmíněn pouze v souvislosti s náležitostmi zápisu o valné hromadě akciové společnosti [§ 188 odst. 2 písm. f) ObchZ], aniž by ovšem byly blíže rozvedeny podmínky či důsledky jeho vznesení (případně absence jeho vznesení).

• Lhůta pro podání návrhu Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady musí být podán do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí, nejpozději však do 1 roku od přijetí rozhodnutí (§ 191 odst. 1 ZOK, § 259 NOZ). Pokud není návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podán včas, právo domáhat se neplatnosti usnesení zaniká a usnesení – i kdyby mělo vady – nadále platí. Výjimkou je případ, kdy by na základě usnesení měl být proveden zápis do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud je totiž povinen přezkoumávat vady usnesení i po uplynutí lhůty.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216283

Nová společnost s ručením omezeným

Příklad Valná hromada se konala 12. 6. 2014. Některé z přijatých usnesení odporuje společenské smlouvě, právním předpisům či dobrým mravům.

Pokud se společník (jiná oprávněná osoba) valné hromady zúčastnil, musí návrh na prohlášení usnesení valné hromady za neplatné podat do 3 měsíců od konání valné hromady (neboť se o přijetí usnesení dozvěděl na valné hromadě), tedy nejpozději 12. 9. 2014.

Pokud se společník (jiná oprávněná osoba) valné hromady nezúčastnil a o rozhodnutí se dozvěděl později, začíná lhůta plynout až od tohoto okamžiku. Pokud se tedy společník například o přijetí vadného usnesení dozvěděl až ze zápisu o konání valné hromady (§ 188 odst. 3 ZOK), začíná tříměsíční lhůta plynout až v okamžiku, kdy mu byl zápis doručen (a společník tedy mohl získat vědomost o vadném usnesení). Pokud by se nicméně společník (jiná oprávněná osoba) dozvěděl o přijetí vadného usnesení až po uplynutí 1 roku od jeho přijetí, dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady již nelze.

Pokud valná hromada rozhodovala per rollam (§ 175 ZOK), musí být návrh na vyslovení neplatnosti usnesení podán do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o přijetí rozhodnutí. Návrh lze nicméně podat nejdéle 1 rok po přijetí usnesení per rollam (§ 191 odst. 1 ZOK). Společníci se o přijetí rozhodnutí per rollam dozvídají z oznámení, které je společnost (jednatel) povinna učinit bez zbytečného odkladu poté, co bylo rozhodnutí přijato (§ 177 ZOK).

Pokud bylo usnesení valné hromady přijato pomocí dodatečného výkonu hlasovacího práva (§ 174 ZOK), musí být návrh na vyslovení neplatnosti usnesení podán do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o přijetí usnesení. Návrh lze nicméně podat nejdéle 1 rok po přijetí usnesení (§ 191 odst. 1 ZOK). I v tomto případě se společníci o přijetí usnesení dozvídají z oznámení, které je společnost (jednatel) povinna učinit bez zbytečného odkladu poté, co bylo usnesení přijato (§ 174 odst. 3 a § 177 ZOK).

• Právo společníka na zadostiučinění Pokud společnost porušila při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na přiměřené zadostiučinění (§ 193 odst. 2 ZOK).

Právy společníka jsou především práva vypočtená v této kapitole (například právo účastnit se valné hromady, právo hlasovat, právo na informace, právo na podíl na zisku).

Společník se přitom přiměřeného zadostiučinění musí domáhat společně s návrhem na prohlášení neplatnosti usnesení ve lhůtě stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení (jinak mu soud k námitce společnosti právo na zadostiučinění nepřizná, § 261 odst. 2 NOZ). Pokud by usnesením došlo k porušení práva společníka, avšak soud neplatnost nevyslovil (viz níže), může se společník přiměřeného zadostiučinění domáhat 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216283