anebo jestli se z toho vyšinutí zmátoří. Zatím to vypadá, že někoho zabije, ale v posledním okamžiku ho z toho můžu dostat. Už jsem to
párkrát zažil a je to všecko svatá pravda, jenže nevím tak určitě, jestli se to hodí do románu, to je to. Chceš vědět, jak se z toho pomatení dostane? Tak tedy, šéf si všimne, že ten člověk dělá sice od chvíle,
kdy se mu vysmáli, víc a líp, ale že zároveň vypadá, jako by ho měl každým okamžikem chytit amok, a šéf mu tedy řekne: ‚Nicku, ty jsi
nejlepší pracant v celý týhle podělaný fabrice.‘ To je všecko, nic dalšího šéf říkat nemusí. Ten člověk je z toho venku. Pomatení ho pře-
šlo. Po šichtě se ožere, přinese domů ženě nový hadry, synovi novou košili, ženu, syna i ostatní děcka vezme kolem krku, a nikdo prostě
nechápe, co se to s ním kruci semlelo – ale já to vím. Viděl jsem, jak se to děje. Co myslíš, je to dobrej příběh?“
Stanley povídá: „To víš, že je. Zítra se tu zastaví jeden člověk od
Scribnera a já mu o tom řeknu. Ty to napíšeš a Scribner to vydá, a pak
se můžeš vrátit do ateliérů a zase si cpát kapsy. Ta kniha ti hodí jen pět set dolarů, ale bude to kniha, a já s ní obejdu všechny produ-
centy ve městě a ukážu jim ji s ostatníma knihama, co jim budu nabízet, a ty zas budeš ve flóru.“
Tak tedy Hal Francis dřel dál a nikdy mu to nepřestalo jít ztuha, ale
kousek po kousku vpravil přec jen asi půl knihy na papír. Ten člověk
od Scribnerů poseděl s Halem, Stanleym a ještě s několika z nás, co
jsme tenkrát přicházeli zevlovat po krámě, a řekl, že se mu ten nápad líbí a že o knize promluví přímo s panem Scribnerem. Jak bude kniha hotová, určitě ji prý v tu ránu u Scribnerů vydají.
Vrátil jsem se na tři měsíce do San Franciska a pak jsem si znovu
zajel do Hollywoodu a znovu se začal poflakovat po tom knihkupeckém krámu.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216080