„Opravdu na tom nejste nejlépe,“ souhlasil jsem, zatímco jsem vázal poslední uzel na provizorní bandáži a děkoval svým hvězdám, že jsem se v Afghánistánu často musel obejít bez pořádného zdravotnického materiálu. „To je všechno, co prozatím zvládnu. Zavěste si ruku do pásky a vyrazíme do nemocnice.“ „Ano k tomu prvnímu a myslím, že ne k tomu druhému. Práce ještě není hotová. Máte u sebe cigarety? Já jsem pouzdro ztratil.“ Otevřel jsem ústa, abych se ohradil, a zase jsem je zavřel, protože jsem věděl, že zdržovat dál Sherlocka Holmese od vyšetřování vraždy můžu asi stejně jako přikázat světu, ať se otáčí opačným směrem. Strážník Lamb, který si celou dobu psal poznámky, se zvedl, právě když jsem svému příteli podal cigaretu a škrtl zápalkou. „Mimochodem, pane Holmesi, jak jste přišel na to, že něco není v pořádku?“ „Watson vám to neřekl? Jeden poník se vzpínal a odmítal pokračovat do průchodu.“ „Poníci se často plaší a neradi ve tmě vstupují do neznámých prostor.“ „Ano, ale tenhle šel domů. Kočí měl otěže volně položené v klíně, a proto musel koník spatřit něco neobvyklého, co se mu nelíbilo.“ „Aha,“ podotkl strážník poněkud váhavě, jak jsem podrážděně zaznamenal. „A vrah – jak byste ho popsal?“ Holmes zavřel oči a opřel se zády o zeď. „Příšerná smůla je v tom, že jsem mu ani na okamžik neviděl do tváře. Krk a ústa měl zahalené a utíkal se skloněnou hlavou. Na sobě měl svrchník britského střihu z tmavé látky, těžké boty a odřený vlněný klobouk. Pod levou paží držel lehký balíček v novinovém papíru. Vy jste ho viděl jasně, Watsone?“ Zasmušile jsem naznačil, že nikoli. „Takže, pane Holmesi, vy a tady váš přítel tvrdíte, že ačkoli 98
FAYOVA_PRACH-A-STIN_tisk.indd 98
8. 2. 2016 12:28:29
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215250