cena, kterou za zdravotní péči Německo platí. Celkové náklady na zdravotní péči se dlouhodobě pohybují okolo 11 % HDP a patří v Evropě k nejvyšším. (Health at a Glance, 2007) Nákladnost a vysoká cena péče způsobují vzrůstající nerovnováhu mezi příjmy z vybraného pojistného a výdaji na péči. K vysokým nákladům přispívá náročná a rovněž nákladná administrativa, kterou složitý systém vyžaduje. Celkové výsledky jsou však jednoznačně pozitivní a německé zdravotnictví je opakovaně hodnoceno jako jedno z nejlepších v Evropě i na světě (viz dokument World Health Report 2006). European Health Consumer Index 2008 jej řadí na 6. místo v Evropě, a to za Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Rakousko a Švédsko. (Bjornberg, Uhlir, 2008)
Státní zdravotnictví Státní zdravotnictví historicky existovalo a existuje ve dvou různých podobách, a ty se v mnoha ohledech liší. Odlišnosti souvisí se širšími politickými a ekonomickými podmínkami země, ve které fungují, a významně určují vztahy mezi poskytovateli zdravotní péče a jejími příjemci. Obě formy státního zdravotnictví bývají označovány podle jmen svých tvůrců, kteří také přispěli k jejich zavedení do praxe. Jedná se o model Beveridgův a model Semaškův. Beveridgův model dostal své jméno podle Williama Beveridge, známého britského ekonoma a sociálního reformátora v období před druhou světovou válkou. Beveridge je ideovým autorem systému sociálního zabezpečení ve Velké Británii včetně zajištění zdravotní péče. Jeho myšlenky byly využity v poválečném období jako základ sociální politiky britských labouristů a byly uplatněny zejména v zákoně o Národní zdravotní službě, který byl přijat v roce 1948. Semaškův model státního zdravotnictví fungoval již před druhou světovou válkou v Sovětském svazu. N. A. Semaško
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214978